Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA OSMÁ

Śrīmad-bhāgavatam 1.8.13

Verš

vyasanaṁ vīkṣya tat teṣām
ananya-viṣayātmanām
sudarśanena svāstreṇa
svānāṁ rakṣāṁ vyadhād vibhuḥ

Synonyma

vyasanam — velké nebezpečí; vīkṣya — když viděl; tat — to; teṣām — jejich; ananya — žádný jiný; viṣaya — prostředek; ātmanām — k tomu tíhnoucí; sudarśanena — diskem Śrī Kṛṣṇy; sva-astreṇa — zbraní; svānām — Jeho oddaných; rakṣām — ochrana; vyadhāt — udělal; vibhuḥ — Všemocný.

Překlad

Všemocný Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, viděl nebezpečí, které hrozí Jeho čistým oddaným, zcela odevzdaným duším a okamžitě pozdvihl Svůj disk Sudarśana, aby je chránil.

Význam

Brahmāstra, nejzazší zbraň, kterou vystřelil Aśvatthāmā, byla něco jako jaderná zbraň, ale vydávala větší teplo a zář. Tato brahmāstra je produktem jemnohmotné vědy, neboť se vystřeluje působením jemného zvuku v podobě mantry zaznamenané ve Vedách. Další předností této zbraně je, že není slepá jako jaderná zbraň, neboť ji lze zaměřit výhradně na vybraný cíl. Aśvatthāmā vystřelil tuto zbraň, aby zničil všechny mužské příslušníky Pāṇḍuovy rodiny; v určitém smyslu tedy byla brahmāstra nebezpečnější nežli atomová bomba, protože pronikala i do těch nejzabezpečenějších míst a nikdy neminula cíl. Pán Śrī Kṛṣṇa to všechno věděl a ihned se chopil Své osobní zbraně, aby ochránil Své oddané, kteří neznali nikoho jiného než Kṛṣṇu. Pán jasně slibuje v Bhagavad-gītě, že Jeho oddaní nebudou nikdy přemoženi. A chová se úměrně ke kvalitě neboli stupni oddané služby, kterou Mu oddaní prokazují. Významné je zde slovo ananya-viṣayātmanām. Přestože byli Pāṇḍuovci sami všichni velkými bojovníky, stoprocentně záviseli na ochraně Pána. Pán však nebere ohledy ani na ty největší válečníky a porazí je v jediném okamžiku. Když Pán viděl, že Pāṇḍuovci nemají čas odrazit Aśvatthāmovu brahmāstru, pozdvihl Svoji zbraň i s rizikem, že poruší vlastní slib. Bitva na Kurukṣetře byla již téměř u konce, ale přesto ještě podle Svého slibu neměl pozvedat zbraň. Nebezpečí však bylo závažnější nežli slib. Kṛṣṇa je známější jako bhakta-vatsala (ten, který má rád Své oddané), a byl raději dále bhakta-vatsalou než světským moralistou, který nikdy neporuší svůj slavnostní slib.