Śrīmad-bhāgavatam 1.7.12
Verš
janma-karma-vilāpanam
saṁsthāṁ ca pāṇḍu-putrāṇāṁ
vakṣye kṛṣṇa-kathodayam
Synonyma
parīkṣitaḥ — krále Parīkṣita; atha — takto; rājarṣeḥ — krále, který byl ṛṣim mezi králi; janma — zrození; karma — činnosti; vilāpanam — vysvobození; saṁsthām — odřeknutí světa; ca — a; pāṇḍu-putrāṇām — synů Pāṇḍua; vakṣye — promluvím; kṛṣṇa-kathā-udayam — to, co vede k transcendentálnímu vyprávění o Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.
Překlad
Takto promluvil Sūta Gosvāmī k ṛṣiům vedeným Śaunakou: Nyní začnu s vyprávěním o Pánu Śrī Kṛṣṇovi, o zrození, činnostech a vysvobození krále Parīkṣita, mudrce mezi králi, a také o tom, jak se synové Pāṇḍua zřekli světského řádu.
Význam
Pán Kṛṣṇa je k pokleslým duším tak laskavý, že Osobně sestupuje v podobách různých druhů živých bytostí a jedná podobně jako ony v každodenním životě. Transcendentální vyprávění o Pánovi zahrnuje popisy všech historických událostí spojených s Jeho činnostmi. Například Purāṇy a Mahābhārata, doplňková písma, by bez Kṛṣṇy byly pouze historickými spisy. S Kṛṣṇou se však stávají transcendentální literaturou, a když jim nasloucháme, transcendentálně nás to spojuje s Pánem. Śrīmad-Bhāgavatam je také Purāṇa, ale odlišuje se tím, že činnosti Pána jsou zde hlavním tématem a ne pouze doplňkem jiného děje. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu proto označil Śrīmad-Bhāgavatam jako bezeskvrnnou Purāṇu. Někteří méně inteligentní oddaní Bhāgavata Purāṇy chtějí okamžitě vychutnávat činnosti Pána, o kterých pojednává desátý zpěv, aniž by porozuměli úvodním zpěvům. Mylně se domnívají, že ostatní zpěvy nejsou o Kṛṣṇovi, a tak spíše pošetile než inteligentně začnou číst hned desátý zpěv. Zvláště oni dostávají na tomto místě upozornění, že ostatní zpěvy Bhāgavatamu jsou stejně důležité jako desátý zpěv. Nikdo se nemá snažit proniknout do desátého zpěvu, dokud plně nepochopí význam prvních devíti zpěvů. Kṛṣṇa a Jeho čistí oddaní jako byli Pāṇḍuovci jsou na stejné úrovni. Kṛṣṇa nikdy není bez Svých oddaných všech ras a čistí oddaní, například Pāṇḍuovci, nikdy nejsou bez Kṛṣṇy. Oddaní a Pán jsou vzájemně propojeni a nelze je oddělit. Vyprávění o oddaných je proto také kṛṣṇa-kathā — pojednání o Pánu.