SB 1.6.36

sarvaṁ tad idam ākhyātaṁ
yat pṛṣṭo 'haṁ tvayānagha
janma-karma-rahasyaṁ me
bhavataś cātma-toṣaṇam
Překlad slovo od slova: 
sarvam — -vše; tat — -co; idam — -to; ākhyātam — -popsal; yat — -cokoliv; pṛṣṭaḥ — otázal se; aham — -mne; tvayā — -tebou; anagha — -bez jakýchkoliv hříchů; janma — -zrození; karma — -činnosti; rahasyam — -tajemství; me — -mnou; bhavataḥ — tvoje; ca — -a; ātma — -vlastní já; toṣaṇam — -spokojenost.
Překlad: 
Ó Vyāsadeve, jsi oproštěn od všech hříchů. Proto jsem ti vysvětlil své zrození a počínání, které mne vedlo k seberealizaci, jak jsi mě žádal. To vše přinese osobní spokojenost i tobě.
Význam: 

Nārada zde podrobně vysvětlil celý rozvoj oddanosti od počátečního stádia až po dosažení transcendence, aby tím patřičně zodpověděl Vyāsadevovy otázky. Vysvětlil, jak prostřednictvím transcendentální společnosti byla zaseta semínka oddané služby a jak nasloucháním od mudrců postupně vyklíčila. Výsledkem takovéhoto naslouchání je odpoutanost od všeho světského — až do takové míry, že i malý chlapec byl schopen přijmout zprávu o smrti své matky, jediného člověka, který se o něj staral, jako Boží požehnání. Okamžitě využil příležitosti k tomu, aby začal hledat Boha. Jeho upřímná touha hovořit s Pánem mu také byla splněna, i když ne každý může vidět Pána světskýma očima. Vysvětlil rovněž, jak je možné zbavit se vykonáváním čisté transcendentální služby plodonosných činů nahromaděné práce a jakým způsobem přeměnil své hmotné tělo na tělo duchovní. Pouze v duchovním těle lze vstoupit do duchovní říše Pána, a do království Boha nemůže vstoupit nikdo jiný než čistý oddaný. Nārada Muni sám prožil veškerá tajemství transcendentální realizace plně, a poslechem takové autority si tudíž můžeme udělat představu o tom, jakých výsledků lze oddaným životem dosáhnout, což téměř nenajdeme ani v původních textech Ved. Vedy a Upaniṣady se o těchto věcech zmiňují jen nepřímo. Není v nich žádné přímé vysvětlení, a Śrīmad-Bhāgavatam je proto zralým plodem všech stromů védského písemnictví.