Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 1.6.25

Verš

etāvad uktvopararāma tan mahad
bhūtaṁ nabho-liṅgam aliṅgam īśvaram
ahaṁ ca tasmai mahatāṁ mahīyase
śīrṣṇāvanāmaṁ vidadhe ’nukampitaḥ

Synonyma

etāvat — tak; uktvā — pravil; upararāma — přestal; tat — to; mahat — veliký; bhūtam — podivuhodný; nabhaḥ-liṅgam — zosobněný zvukem; aliṅgam — neviděný očima; īśvaram — nejvyšší autorita; aham — já; ca — také; tasmai — Jemu; mahatām — velký; mahīyase — velebenému; śīrṣṇā — hlavou; avanāmam — poklony; vidadhe — vzdal; anukampitaḥ — obdařen Jeho přízní.

Překlad

Pán, svrchovaná autorita, zosobněný zvukem a neviděný očima, ale navýsost podivuhodný, pak přestal hovořit. S pocitem vděčnosti jsem Mu vzdal svoji úctu a sklonil jsem hlavu.

Význam

Skutečnost, že Osobnost Božství nebylo vidět, ale jen slyšet, na věci nic nemění. Bůh vytvořil Svým dechem čtyři Vedy, a je možné Ho spatřit a realizovat prostřednictvím transcendentálního zvuku Ved. Bhagavad-gītā je také zvuková podoba Pána, a Jejich totožnost se neliší. Pána tedy můžeme vidět a slyšet vytrvalým pronášením transcendentálního zvuku.