SB 1.4.13

tat sarvaṁ naḥ samācakṣva
pṛṣṭo yad iha kiñcana
manye tvāṁ viṣaye vācāṁ
snātam anyatra chāndasāt
Překlad slovo od slova: 
tat — to; sarvam — vše; naḥ — nám; samācakṣva — jasně vysvětli; pṛṣṭaḥ — dotázán; yat iha — zde; kiñcana — to vše; manye — myslíme; tvām — ty; viṣaye — ve všech oborech; vācām — významy slov; snātam — dokonale seznámený; anyatra — mimo; chāndasāt — část Ved.
Překlad: 
Víme, že jsi znalý smyslu všech předmětů s výjimkou některých částí Ved, a jistě nám proto dáš na všechny otázky, které jsme ti právě položili, patřičně jasné odpovědi.
Význam: 

Rozdíl mezi Vedami a Purāṇami je jako rozdíl mezi brāhmaṇy a parivrājakācāryi. Brāhmaṇové mají za úkol dohlížet na vykonávání plodonosných obětí uvedených ve Vedách, zatímco parivrājakācāryové, učení kazatelé, mají mezi všechny členy společnosti bez výjimky rozšířit transcendentální poznání. Parivrājakācāryové tudíž často neumí dokonale vyslovovat védské mantry, které brāhmaṇové pronášejí při védských rituálech podle přesných pravidel přízvuku a rytmu. To však neznamená, že putující kazatel je méně důležitý než brāhmaṇa. Oba jsou zároveň totožní a odlišní, protože i když se jejich cesty liší, jejich cíl je totožný.

Mezi védskými mantrami a tím, co je vysvětleno na stránkách Purāṇ a Itihās, také není rozdíl. Śrīla Jīva Gosvāmī napsal, že podle Mādhyandina-śruti emanují všechny Vedy, tedy Sāma, Atharva, Ṛg, Yajur, jakož i Purāṇy, Itihāsy, Upaniṣady atd. z dechu Nejvyšší Bytosti. Rozdíl spočívá v tom, že védské mantry většinou začínají praṇava oṁkārou a jejich recitace vyžaduje naučit se přísná pravidla rytmu a výslovnosti. To však neznamená, že Śrīmad-Bhāgavatam je méně důležitý nežli védské mantry. Naopak, jak již bylo řečeno, je to zralý plod veškerého védského písemnictví. Navíc nejdokonaleji osvobozená duše, Śrīla Śukadeva Gosvāmī, je neustále do učení Bhāgavatamu pohroužen, přestože je již od narození seberealizovanou osobností. Śrīla Sūta Gosvāmī kráčí ve stopách velikého Śukadeva, a jeho postavení proto není o nic méně významné, i když nebyl dokonale zběhlý v rytmické recitaci védských manter, která je ostatně více věcí cviku než opravdové realizace. Realizace je důležitější než opakování manter jako papoušek.