Śrīmad-bhāgavatam 1.15.51
Verš
pāṇḍoḥ sutānām iti samprayāṇam
śṛṇoty alaṁ svastyayanaṁ pavitraṁ
labdhvā harau bhaktim upaiti siddhim
Synonyma
yaḥ — každý, kdo; śraddhayā — s oddaností; etat — toto; bhagavat-priyāṇām — o těch, kteří jsou velice drazí Osobnosti Božství; pāṇḍoḥ — Pāṇḍua; sutānām — o synech; iti — takto; samprayāṇam — odchod ke konečnému cíli; śṛṇoti — naslouchá; alam — pouze; svastyayanam — dobrý osud; pavitram — dokonale čisté; labdhvā — obdrží; harau — Nejvyššímu Pánovi; bhaktim — oddanou službu; upaiti — získá; siddhim — dokonalost.
Překlad
Vyprávění o odchodu Pāṇḍuových synů za konečným životním cílem, zpátky k Bohu, je naprosto příznivé a dokonale čisté. Proto každý, kdo mu naslouchá s vírou a oddaností, jistě dosáhne oddané služby Pánu, nejvyšší životní dokonalosti.
Význam
Śrīmad-Bhāgavatam je vyprávěním o Osobnosti Božství a oddaných Pána, jako byli Pāṇḍuovci. Vyprávění o Božské Osobnosti a o Jeho oddaných je samo o sobě absolutní, a když mu člověk s oddaností naslouchá, sdružuje se tím s Pánem a Jeho stálými společníky. Prostřednictvím naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu můžeme bez jakýchkoliv pochybností dosáhnout nejvyšší dokonalosti života: vrátit se zpátky domů, zpátky k Bohu.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pāṇḍuovci včas odcházejí do ústraní”.