Śrīmad-bhāgavatam 1.14.35-36
Verš
kṣemāya ca bhavāya ca
āste yadu-kulāmbhodhāv
ādyo ’nanta-sakhaḥ pumān
sva-puryāṁ yadavo ’rcitāḥ
krīḍanti paramānandaṁ
mahā-pauruṣikā iva
Synonyma
maṅgalāya — pro dobro; ca — také; lokānām — všech planet; kṣemāya — pro ochranu; ca — a; bhavāya — pro povýšení; ca — také; āste — je; yadu-kula-ambhodhau — v oceánu yaduovské dynastie; ādyaḥ — původní; ananta-sakhaḥ — ve společnosti Ananty (Balarāma); pumān — svrchovaný uživatel; yat — Jehož; bāhu-daṇḍa-guptāyām — pod ochranou Jeho paží; sva-puryām — v Jeho městě; yadavaḥ — členové yaduovské rodiny; arcitāḥ — jak si zasluhují; krīḍanti — vychutnávají; parama-ānandam — transcendentální radost; mahā-pauruṣikāḥ — obyvatelé duchovního nebe; iva — jako.
Překlad
Původní Osobnost Božství, uživatel, a Balarāma, prvotní Pán Ananta, pobývají v oceánu yaduovské dynastie pro dobro, ochranu a všeobecný pokrok celého vesmíru. A členové yaduovské dynastie pod ochranou Pánových paží užívají života jako obyvatelé duchovního nebe.
Význam
Jak jsme mnohokrát rozebírali, Osobnost Božství Viṣṇu pobývá v každém vesmíru ve dvou funkcích — jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu a jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu má Svoji vlastní planetu na severním okraji vesmíru, a tam Pán leží ve velkém oceánu mléka na loži v podobě Ananty, Baladevovy inkarnace. Mahārāja Yudhiṣṭhira tedy přirovnává yaduovskou dynastii k oceánu mléka a Śrī Balarāma k Anantovi, na Němž Pán Kṛṣṇa přebývá. Obyvatele Dvāraky přirovnal k osvobozeným obyvatelům Vaikuṇṭhalok. Nad hmotnou oblohou, dále než můžeme se svýma očima dohlédnout, a za sedmi vesmírnými obaly se nalézá Oceán příčin, ve kterém všechny vesmíry plavou jako fotbalové míče, a nad tímto Oceánem příčin se rozkládá neomezená duchovní obloha, které se obvykle říká záře Brahmanu. V této záři se nachází bezpočet duchovních planet, které se nazývají Vaikuṇṭhy a z nichž každá je mnohokrát větší nežli ten největší vesmír v hmotném světě. Na každé žije nesčetně mnoho obyvatel, kteří vypadají přesně jako Pán Viṣṇu, a tito obyvatelé se nazývají Mahā-pauruṣikové neboli osoby přímo zaměstnané ve službě Pánu. Na těchto planetách jsou šťastni a netrpí žádným strádáním; žijí věčně mladí a užívají života v plné blaženosti a poznání beze strachu ze zrození, smrti, stáří či nemoci a mimo vliv věčného času kāly. Mahārāja Yudhiṣṭhira přirovnává obyvatele Dvāraky k Mahā-pauruṣikům z Vaikuṇṭhalok, protože jsou s Pánem stejně tak šťastni. V Bhagavad-gītě je mnoho poukazů na Vaikuṇṭhaloky, o kterých se tam mluví jako o mad-dhāmu neboli Pánově království.