Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv první: Stvoření » KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 1.14.11

Verš

ūrv-akṣi-bāhavo mahyaṁ
sphuranty aṅga punaḥ punaḥ
vepathuś cāpi hṛdaye
ārād dāsyanti vipriyam

Synonyma

ūru — stehna; akṣi — oči; bāhavaḥ — paže; mahyam — moje; sphuranti — chvějí se; aṅga — levá strana těla; punaḥ punaḥ — znovu a znovu; vepathuḥ — nepravidelný tlukot; ca — také; api — jistě; hṛdaye — v srdci; ārāt — ze strachu; dāsyanti — naznačují; vipriyam — nežádoucí věci.

Překlad

Levá strana mého těla, má stehna, paže a oči se každou chvíli chvějí a srdce mi strachem tluče nepravidelně. To vše naznačuje, že se budou dít nežádoucí věci.

Význam

Hmotná existence je plná nežádoucích věcí. Věci, které nechceme, jsou nám vnucovnány nějakou vyšší energií a my nevidíme, že tyto nežádoucí věci přicházejí mocí tří kvalit hmotné přírody. Když se člověku neustále chvějí oči, paže a stehna, musí mu být jasné, že se stane něco nežádoucího. Tyto nežádoucí věci se přirovnávají k ohni v lese. Nikdo nejde do lesa, aby tam založil požár, ale les se přesto samočinně vznítí a oheň tam způsobí živým bytostem nepředstavitelné pohromy. Uhasit takový požár není v moci člověka. Může ho uhasit jedině milost Pána, který pošle mraky, aby les zalily vodou. Stejně tak nežádoucím událostem v životě nelze zabránit žádným množstvím plánů. Od těchto strastí nám může pomoci jedině milost Pána, který posílá Své pravé zástupce, aby osvítili lidské bytosti a zachránili je tak před všemi pohromami.