Śrīmad-bhāgavatam 1.12.18
Verš
apy eṣa vaṁśyān rājarṣīn
puṇya-ślokān mahātmanaḥ
anuvartitā svid yaśasā
sādhu-vādena sattamāḥ
Synonyma
śrī-rājā — všedobrý král (Mahārāja Yudhiṣṭhira); uvāca — řekl; api — zdali; eṣaḥ — tato; vaṁśyān — rodina; rāja-ṛṣīn — svatých králů; puṇya-ślokān — zbožná už svým jménem; mahā-ātmanaḥ — všechny velké duše; anuvartitā — následovník; svit — bude; yaśasā — tím, čeho dosáhne; sādhu-vādena — oslavováním; sat-tamāḥ — ó velké duše.
Překlad
Dobrý král (Yudhiṣṭhira) se otázal: Ó velké duše, bude stejně svatým králem, stejně zbožného jména a stejné pověsti a slávy za to, čeho dosáhne, jako ostatní, kteří se narodili v této velké královské rodině?
Význam
Všichni předkové krále Yudhiṣṭhira byli velcí a zbožní svatí králové, kteří byli za své velké činy oslavováni. Byli to světci na královském trůnu. Všichni členové společnosti byli proto také šťastní, zbožní, měli dobré chování, byli úspěšní a duchovně osvícení. Tito velcí svatí králové byli vychováváni pod přísným vedením velkých duší a podle duchovních pokynů a díky tomu bylo v království mnoho svatých osob a byla to šťastná zem, v níž vzkvétal duchovní život. Mahārāja Yudhiṣṭhira sám byl věrným obrazem svých předchůdců a přál si, aby král, který nastoupí po něm, byl stejný jako jeho velcí předkové. Přineslo mu velkou radost, když slyšel od učených brāhmaṇů, že podle astrologických výpočtů bude dítě prvotřídní oddaný Pána, a chtěl znát ještě další podrobnosti o tom, zda bude dítě kráčet ve šlépějích svých velkých předků. Tímto způsobem funguje monarchie. Vládnoucí král má být zbožný a udatný oddaný Pána a má být zosobněným strachem pro všechny povýšené ničemy. Musí po sobě také zanechat dědice trůnu, který je právě tak kvalifikovaný vládnout nevinným obyvatelům. V demokratických státech je v dnešní době situace taková, že lidé samotní jsou pokleslí na úroveň śūdrů a níže, a vládu vede jejich představitel, který nemá o pokynech písem ohledně vlády a výchovy vladaře ani potuchy. Celé ovzduší je proto plné śūdrovských vlastností, které se projevují chtíčem a lakotou. Takoví vládci se mezi sebou každý den hádají. V ministerském kabinetu dochází k neustálým změnám plynoucím ze skupinového sobectví. Každý chce těžit ze státních zdrojů až do své smrti a nikdo neustoupí z politické scény, dokud k tomu není donucen. Jak mohou takoví nízcí lidé udělat pro lidi něco dobrého? Výsledkem je korupce, intriky a pokrytectví. Každý by se měl poučit ze Śrīmad-Bhāgavatamu o tom, jak má vypadat ideální vláda, a teprve potom dostat možnost nastoupit na vládní místo.