SB 1.10.4

kāmaṁ vavarṣa parjanyaḥ
sarva-kāma-dughā mahī
siṣicuḥ sma vrajān gāvaḥ
payasodhasvatīr mudā
Překlad slovo od slova: 
kāmam — vše potřebné; vavarṣa — pršelo; parjanyaḥ — deště; sarva — vše; kāma — životní nezbytnosti; dughā — výrobce; mahī — země; siṣicuḥ sma — nasáknout; vrajān — pastviny; gāvaḥ — kráva; payasā udhasvatīḥ — díky tomu, že vemena byla tučná; mudā — díky radostnému rozpoložení.
Překlad: 
Za vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira dávaly mraky všechnu vláhu, kterou lidé potřebovali, a zem v hojnosti plodila všechny lidské životní nezbytnosti. Krávy měly tak tučná vemena a byly tak šťastné, že svlažovaly pastviny mlékem.
Význam: 

Základ hospodářského rozvoje se soustřeďuje kolem půdy a krav. Životní nutnosti pro lidskou společnost jsou obilí, ovoce, mléko, minerály, oděvy, dřevo atd. To vše člověk potřebuje, aby zabezpečil hmotné potřeby svého těla. Jistě nepotřebuje maso a ryby či železné stroje a nářadí. Za vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira po celém světě pravidelně pršelo. Déšť neovládá lidská bytost; dešťům vládne nebeský král Indradeva, služebník Pána. Jestliže král a také lidé pod jeho vládou jsou Pána poslušní, z oblohy přicházejí pravidelné deště, které jsou zdrojem rozmanité úrody na zemi. Pravidelné deště napomáhají nejen hojné úrodě obilí a ovoce, ale ve spojení s astronomickými vlivy vytvářejí hojnost drahých kamenů a perel. Obilí a zelenina může dostatečně nasytit člověka i zvířata a tučné krávy dají dostatek mléka, aby dodaly člověku potřebnou sílu a svěžest. Je-li dost mléka, obilí, ovoce, bavlny, hedvábí a drahokamů, nač potom lidé potřebují biografy, nevěstince, jatka atd.? K čemu je zapotřebí nepřirozený život s kiny, automobily, radiopřijímači, masem a hotely? Co vytvořila tato civilizace jiného než mezilidské a mezinárodní spory? Prohloubila rovnost a bratrství tím, že z rozmaru jediného člověka posílá tisíce lidí do pekelných továren a na válečná pole?

Říká se zde, že krávy svlažovaly pastviny mlékem, protože měly tučná vemena a byly šťastné. Nezasluhují si snad náležitou ochranu a dostatek trávy na lukách, aby mohly žít s radostí? Proč by lidé měli zabíjet krávy kvůli svým sobeckým zájmům? Proč se nespokojí s obilím, ovocem a mlékem, ze kterých se různými kombinacemi dají připravit stovky a tisíce lahodných pokrmů? Proč stojí po celém světě jatka na zabíjení nevinných zvířat? Když Mahārāja Parīkṣit, vnuk Mahārāje Yudhiṣṭhira, objížděl své rozlehlé království, uviděl černého muže, který chtěl zabít krávu. Král řezníka ihned zajal a patřičně potrestal. Proč králové či vůdčí představitelé nechrání nebohá zvířata, která se nemohou chránit sama? Je to lidské? Což nejsou zvířata také občany státu? Proč je tedy dovoleno, aby se podřezávala v organizovaných jatkách? Jsou toto známky rovnosti, bratrství a nenásilí?

Ve srovnání s moderní, pokročilou a civilizovanou formou vlády je tedy autokracie typu vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira mnohem vyšší než takzvaná demokracie, za které se zabíjejí zvířata a člověku nižšímu než zvíře je dovoleno dát svůj hlas ve volbách jinému člověku zvířecí úrovně.

Všichni jsme tvory hmotné přírody. V Bhagavad-gītě se říká, že Samotný Pán je otcem dávajícím símě a hmotná příroda je matkou všech živých bytostí všech podob. Matka hmotná příroda má tedy milostí Všemocného Otce, Śrī Kṛṣṇy, dostatek potravy pro zvířata i pro lidi. Lidská bytost je starším bratrem všech ostatních živých bytostí. Člověk je obdařený větší inteligencí nežli zvířata, aby mohl porozumět chodu přírody a náznakům Všemocného Otce. Lidská civilizace by měla záviset na plodech hmotné přírody a ne se uměle pokoušet o hospodářský rozvoj, který přivede svět do zmatku chamtivosti a moci, užívané jen pro umělý blahobyt a smyslový požitek. Takový život není ničím jiným než životem psů a vepřů.