Śrīmad-bhāgavatam 1.1.20
Verš
saha rāmeṇa keśavaḥ
atimartyāni bhagavān
gūḍhaḥ kapaṭa-mānuṣaḥ
Synonyma
Překlad
Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, spolu s Balarāmem hrál, že je lidskou bytostí. Takto přestrojen vykonal mnoho činů, které jsou opravdu nadlidské.
Význam
Na Śrī Kṛṣṇu, na Osobnost Božství, se v žádném případě nevztahuje nauka o antropomorfismu a zoomorfismu. Teorie, podle které se člověk může stát Bohem prostřednictvím pokání a odříkání, je dnes značně rozšířená, především v Indii. Pán Rāma, Pán Kṛṣṇa, Pán Caitanya Mahāprabhu — ti všichni jsou Osobnost Božství. K tomuto závěru dospěli mudrci a svatí na základě zjevených písem. Té skutečnosti však také využívají někteří nesvědomití lidé k tomu, aby si sami vyrobili vlastní inkarnace. Vymýšlet si inkarnace se stalo všedním jevem, hlavně v Bengálsku. Člověk potřebuje jen nepatrně mystických sil a nějakým kouzlem se může snadno stát Boží inkarnací. Pán Śrī Kṛṣṇa nebyl takovouto inkarnací. Byl opravdu Osobností Božství již od samého počátku Svého zjevení. Před Svou “matkou” se zjevil jako čtyřruký Viṣṇu. Na její žádost pak na Sebe vzal podobu lidského dítěte a ihned se vypravil do Gokuly ke Svému dalšímu oddanému. Stal se tam synem Nandy Mahārāje a Yaśody Māty. Podobně to bylo se Śrī Baladevem, který je protějškem Pána Śrī Kṛṣṇy. I On byl považován za lidské dítě, které se narodilo další ženě Śrī Vasudeva. V Bhagavad-gītě Pán praví, že Jeho zrození a činy jsou transcendentální a že kdo má to štěstí a porozumí transcendentální povaze zrození a činů Pána, bude osvobozen a dostane se zpět do Božího království. To znamená, že už samo poznání o transcendentální povaze zrození a činů Pána Śrī Kṛṣṇy stačí k osvobození. Bhāgavatam popisuje v devíti zpěvech transcendentální povahu Pána a v desátém zpěvu se dozvíme o Jeho vlastních zábavách. To vše poznáme postupnou četbou tohoto díla. Je však důležité, abychom si na samém počátku uvědomili skutečnost, že Pán Svou božskou identitu projevil už na klíně Své matky, že Jeho skutky jsou vždy nadlidské (jako sedmiletý zdvihl horu Govardhan) a že všechny Jeho činy svědčí o tom, že On je Nejvyšší Osobnost Božství. Jeho takzvaný otec, matka a příbuzní Ho přesto vlivem Jeho mystického zahalení považovali za obyčejné lidské dítě. I když vykonal nějaký herkulovský čin, otec a matka si to vysvětlovali po svém. Věrni své rodičovské lásce zůstávali spokojeni v přesvědčení, že On je jejich syn. Mudrci z Naimiṣāraṇyi proto říkají, že zdánlivě se podobá lidské bytosti, ale ve skutečnosti je nejvyšší, všemohoucí Osobností Božství.