Skip to main content

Kapitola dvacátá pátá

Kršnovi oddaní

Člověk, který je neustále pohroužený do vědomí Kršny, se nazývá Kršnův oddaný. Šríla Rúpa Gósvámí řekl, že všechny dříve probrané transcendentální vlastnosti můžeme nalézt také u Kršnových oddaných. Kršnovy oddané můžeme rozdělit na dvě skupiny: ti, kteří rozvíjejí oddanou službu proto, aby vstoupili do transcendentálního království, a ti, kteří jsou již na dokonalé úrovni oddané služby.

Člověk, který dosáhl úrovně, kdy je poután ke Kršnovi, a který se ještě nedostal mimo vliv všech hmotných svodů, ale kvalifikoval se ke vstupu do království Boha, se nazývá sādhaka. Sādhaka je ten, kdo pěstuje oddanost ve vědomí Kršny. Popis takového oddaného najdeme v jedenáctém zpěvu, druhé kapitole, 46. verši Šrímad Bhágavatamu. Říká se v něm, že člověk, který má neochvějnou víru a lásku k Osobnosti Božství, přátelí se s oddanými Kršny, je velice milostivý k nevědomým a přivádí je na úroveň oddané služby, a který se nezajímá o neoddané, se považuje za člověka na úrovni rozvíjení oddané služby.

Když shledáme, že při naslouchání o Pánových zábavách někdo roní slzy, znamená to, že jeho slzy uhasí planoucí oheň hmotného bytí. Když se oddanému třese tělo a vstávají mu vlasy na hlavě, měli bychom rozumět, že se blíží k dokonalosti. Příkladem sádhaky, který rozvíjí oddanou službu, je Bilvamangala Thákura.

Dokonalý oddaný je ten, koho oddaná služba nikdy neunavuje, kdo se neustále věnuje činnostem ve vědomí Kršny a neustále vychutnává transcendentální nálady vztahu s Kršnou. Dokonalého stavu můžeme dosáhnout dvěma způsoby: postupným procesem oddané služby nebo bezpříčinnou milostí Kršny i přesto, že jsme se ještě neprobrali všemi podrobnostmi oddané služby.

Ve třetím zpěvu, patnácté kapitole, 25. verši Šrímad Bhágavatamu je následující popis oddaného, který dosáhl dokonalosti pravidelným vykonáváním oddané služby: Člověk, který je zbaven falešného egoismu hmotného bytí, neboli pokročilý mystik, je způsobilý ke vstupu do království Boha, známého jako Vaikuntha. Takový mystik bude z neustálého vykonávání usměrňovacích zásad oddané služby tak veselý, že tím získá zvláštní přízeň Nejvyššího Pána. Mocný vládce smrti Jamarádža se blízko takového oddaného bojí projít. Z toho si můžeme udělat představu o tom, jakou sílu má pokročilá oddaná služba, zvláště když oddaní společně sedí a věnují se rozhovorům o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství. Tito oddaní vyjadřují své pocity takovým způsobem, že přecházejí automaticky do extáze a na jejich tělech se objevuje mnoho transcendentálních příznaků. Každý, kdo touží po pokroku v oddané službě, musí jít v jejich stopách.

Prahláda Mahárádža řekl, že nikdo nemůže dosáhnout dokonalé úrovně oddané služby aniž se klaní vznešeným oddaným. Učení světci jako Markandéja Rši dosáhli dokonalosti v oddané službě pouhým dodržováním usměrňujících zásad služby.

Dosažení dokonalosti v oddané službě pouhou bezpříčinnou milostí Pána vysvětluje Šrímad Bhágavatam v souvislosti s bráhmany a jejich manželkami, kteří se věnovali provádění jadžní neboli obětí. Když manželky bráhmanů obdržely přízeň Pána Kršny a okamžitě dosáhly extáze lásky k Bohu, jejich manželé řekli: „Jak úžasné — třebaže se tyto ženy nepodrobily žádným očistným obřadům jako je přijetí posvátné šňůry, nebydlely v klášteru duchovního mistra, nedodržovaly přísné zásady celibátu, nepodstupovaly žádná odříkání a nefilozofovaly o vykonávání obřadů, přesto dosáhly přízně Kršny, po které touží dokonce i velcí mystici! Jak je to úžasné — ony takové dokonalosti dosáhly, a my, přestože jsme bráhmani, kteří vykonali všechny očistné činnosti, stále této dokonalé úrovně dosáhnout nemůžeme!“

Podobně Nárada řekl Šukadévovi Gósvámímu: „Můj drahý Šukadévo Gósvámí, nikdy ses neobtěžoval žít pod dohledem duchovního mistra, a přesto jsi dosáhl tak vysoké úrovně transcendentálního poznání. Jak úžasné — přestože jsi nikdy neprováděl přísná odříkání, setrváváš na nejdokonalejší úrovni lásky k Bohu.“

Šukadéva Gósvámí a manželky bráhmanů provádějících oběti jsou nejznámějšími příklady oddaných, kteří dosáhli dokonalé úrovně oddané služby milostí Nejvyšší Osobnosti Božství.

Věčná dokonalost

Lidé, kteří dosáhli věčného blaženého života na úrovni Šrí Kršny, a kteří jsou svou transcendentální láskyplnou službou schopni připoutat Pána Kršnu, se nazývají věčně dokonalí. Odborný název je nitya-siddha. Existují dva druhy živých bytostí — totiž nitya-siddha a nitya-baddha. Rozdíl je v tom, že nitya-siddha je věčně Kršny si vědomá živá bytost, která nezapomíná, zatímco nitya-baddha neboli věčně podmíněná duše na svůj vztah ke Kršnovi zapomíná.

Postavení živých bytostí nitya-siddha vysvětluje Padma Purána v souvislosti s vyprávěním o Nejvyšší Osobnosti Božství a Satjabhámě déví. Pán říká Satjabhámě: „Má drahá Satjabhámo déví, sestoupil jsem na planetu Zemi na žádost Brahmy a ostatních polobohů. Všichni, kteří se narodili v této rodině Jaduovců, jsou Moji věční společníci. Drahá ženo, neměla by sis myslet, že Moji společníci jsou ode Mně někdy odděleni. Jsou to Mé osobní expanze a měla bys vědět, že jsou téměř stejně mocní jako Já. Pro své transcendentální vlastnosti jsou Mi velice drazí a Já jsem velice drahý jim.“ Každý, koho osvěží naslouchání o zábavách Šrí Kršny, když byl se svými společníky přítomný na Zemi, by měl být chápán jako nitya-siddha, věčně dokonalý.

V desátém zpěvu, čtrnácté kapitole, 32. verši Šrímad Bhágavatamu stojí: „Jak úžasní jsou šťastní obyvatelé Vrndávany jako Nanda a ostatní pastevci. Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství, Nejvyšší Brahman se stal jejich důvěrným přítelem!“

Podobný citát můžeme najít v desátém zpěvu, dvacáté šesté kapitole, 10. verši Šrímad Bhágavatamu. Když Pán Kršna zvedl kopec Góvardhana, pastevce, kteří byli pod ochranou Pána Kršny, to velice udivilo a šli se zeptat Nandy Mahárádži: „Drahý Nando Mahárádžo, jak je možné, že nás Kršna tak intenzívně přitahuje a že my tak láskyplně přitahujeme Jeho? Znamená to, že je Nadduší všech?“

Všichni obyvatelé Vrndávany a Dváraky — tedy pastevci a členové jaduovské rodiny — jsou věčně dokonalí oddaní Pána. Pán sestupuje na tuto planetu ze své bezpříčinné milosti a tito oddaní sem také přicházejí, aby Pánovi pomohli v Jeho zábavách. Nejsou to obyčejné živé bytosti nebo podmíněné duše, jsou to věčně osvobozené osobnosti, společníci Osobnosti Božství. Stejně jako Kršna, když sestoupí na tuto planetu, se chová jako obyčejný člověk, rovněž činnosti členů jaduovské dynastie a obyvatel Vrndávany připomínají činnosti obyčejných lidí. Nejsou to však obyčejní lidé; jsou stejně svobodní jako je Pán Kršna samotný.

V oddíle Padma Purány zvaném Uttara-khanda stojí: „Stejně jako Pán Rámačandra sestoupil spolu s Lakšmanou (expanzí Sankaršany) a Bharatou (expanzí Pradjumny), tak s Pánem Kršnou sestoupili také příslušníci jaduovské dynastie a vrndávanští pastevci, aby se setkali v transcendentálních zábavách. Když se Nejvyšší Pán vrací do svého věčného sídla, Jeho společníci se vracejí zpět s Ním. Tyto věčně osvobozené vaišnavy nepoutají hmotné zákony narození a smrti.“

Samotný Pán prohlásil v Bhagavad-gítě, že Jeho narození, skutky a činnosti — vše je transcendentální. Podobně jsou transcendentální i narození, skutky a činnosti Jeho společníků. Je přestupkem považovat se za Kršnu a stejně tak je přestupkem považovat se za Jašódu, Nandu nebo jakéhokoliv jiného společníka Pána. Měli bychom vždy pamatovat na to, že tyto osobnosti jsou transcendentální a nikdy nejsou hmotně podmíněny.

Popsali jsme, že Kršna, nepřítel Kansy, má šedesát čtyři transcendentální vlastnosti a všechny věčně osvobozené duše, které Pána doprovázejí, mají nepochybně prvních padesát pět vlastností. Chovají se k Nejvyšší Osobnosti Božství v jedné z pěti transcendentálních nálad, jimiž jsou neutralita, služebnictví, přátelství, rodičovství a milostná láska. Vztahy k Pánu jsou věčné a oddaní nitya-siddha se nemusí snažit dosáhnout dokonalé úrovně dodržováním usměrňovacích zásad oddanosti. Jsou věčně způsobilí sloužit Kršnovi.