Šríla Rúpa Gósvámí píše, že ačkoliv je Kršna zdrojem neomezené radosti a je největší ze všech vůdců, přesto trojím způsobem závisí na svých oddaných. Oddaný oceňuje Nejvyšší Osobnost Božství podle svého citového postavení třemi způsoby: jako nejdokonalejšího, velice dokonalého a dokonalého. Projeví-li se Pán plně, vzdělaní učenci Ho oceňují jako nejdokonalejšího, projeví-li se v menším rozsahu, nazývá se velice dokonalý, a projeví-li se ještě méně, nazývá se dokonalý. Znamená to, že Kršna je oceňován ve třech stupních, které se obzvláště projevují následovně: je-li v Gólóce Vrndávaně, projeví své transcendentální vlastnosti jako nejdokonalejší, je-li ve Dvárace, projeví je jako velice dokonalé, a je-li v Mathuře, projeví je jako dokonalé.

Kršnovu osobnost je v rozboru možno označit jako dhīrodātta, dhīra-lalita, dhīra-praśānta a dhīroddhata. Zeptá-li se někdo, jak můžeme nějakou osobnost spatřovat ve čtyřech navzájem si odporujících pohledech, můžeme odpovědět, že Pán je zdrojem všech transcendentálních vlastností a činností. Jeho různé aspekty můžeme analyzovat podle zábav, kterých je neomezené množství, a tak si zde nic neodporuje.

Drhīrodātta je člověk, který je přirozeně velice vážný, jemný, odpouštějící, milostivý, odhodlaný, pokorný, vysoce kvalifikovaný, rytířský a fyzicky přitažlivý.

V tomto ohledu je velice důležitý citát krále nebes Indry: „Můj drahý Pane, přiznávám, že jsem se proti Tobě dopustil velkého přestupku, ale nejsem schopen toho litovat, neboť mne mate pohled na Tvůj ojediněle rytířský duch, snahu ochránit své oddané, na Tvé odhodlání, Tvou vytrvalost, když jsi držel velký kopec Góvardhana, na Tvé krásné tělesné rysy a Tvou ojedinělou vlastnost — že Tě potěší pouhé modlitby Tvých oddaných a těch, kteří se proti Tobě dopustili přestupku.“

Tato řeč krále nebes Indry přesně dokládá, že Kršna je dhīrodātta. Mnoho vzdělaných učenců uznalo, že i Pán Rámačandra je dhīrodātta, ale všechny Jeho vlastnosti jsou zahrnuty v povaze Pána Kršny.

Člověk se nazývá dhīra-lalita, je-li přirozeně velice zábavný, vždy v rozkvětu mládí, odborník na žerty a je prost veškeré úzkosti. Taková osobnost je většinou přivyklá domovu a podřizuje se svému milenci. Rys dhīra-lalita v Kršnově osobnosti popisuje Jadžňa-patní, manželka jednoho z bráhmanů, kteří prováděli oběti ve Vrndávaně. Řekla své přítelkyni: „Jednoho dne Šrímatí Rádhárání odpočívala se svými společnicemi v zahradě, a do této společnosti přišel Kršna. Posadil se, a začal velice nestydatě vyprávět o svých radovánkách s Rádhárání, které se odehrály předcházející noci. Jeho řeč přivedla Rádhárání do velkých rozpaků, styděla se a zasnila se v myšlenkách. Kršna využil té příležitosti a namaloval jí na ňadra různé druhy tilaků. Kršna se ukázal jako veliký odborník tohoto umění.“ Tímto způsobem se Kršna jako dhīra-lalita radoval ve společnosti gópí ze svých mladických sklonů.

Odborníci na divadelní hry říkají, že Amor je ideální dhīra-lalita, ale všechny vlastnosti dhīra-lalita můžeme ještě dokonaleji nalézt v osobnosti Kršny.

Člověk, který je velice mírumilovný, odpouštějící, ohleduplný a vděčný, se nazývá dhīra-praśānta. Kršna projevil svůj rys dhīra-praśānta při svém jednání s Pánduovci. Za jejich věrnou oddanost se stal jejich vozatajem, rádcem, přítelem, poslem a někdy tělesným strážcem. Takový může být výsledek oddané služby Višnuovi. Když Kršna říkal Mahárádžovi Judhišthirovi o náboženských zásadách, ukázal se jako vzdělaný, ale jelikož přijal postavení Judhišthirova mladšího bratrance, mluvil velice jemným tónem, což umocňovalo Jeho krásné tělesné rysy. Pohyby Jeho očí a styl Jeho řeči dokázaly, jak dokonale uměl poučovat o morálních záležitostech. Učenci někdy přijímají také Mahárádžu Judhišthiru jako osobnost dhīra-praśānta.

Člověka, který je velice závistivý, pyšný, snadno se nahněvá, je netrpělivý a samolibý, nazývají vzdělanci dhīroddhata. V povaze Pána Kršny jsou vidět tyto vlastnosti, protože v dopise Kálajavanovi napsal, že Kálajavana je hříšná žába. Kršna mu v dopise poradil, aby si okamžitě odešel hledat nějakou tmavou studnu, protože jeden černý had jménem Kršna velice dychtí všechny takové hříšné žáby pozřít. Kršna Kálajavanu upomenul, že může všechny vesmíry obrátit v prach pouhým pohledem.

Kršnova slova se zdají být zjevně závistivé povahy, ale při různých zábavách, na různých místech a v různém čase se tato vlastnost přijímá jako vhodný charakterový rys. Kršnovy rysy dhīroddhata přijímáme jako dobré vlastnosti, protože je užívá pouze k tomu, aby chránil své oddané. Jinými slovy, při výměnách oddané služby mohou být použity dokonce i nežádoucí vlastnosti.

Druhý bratr Pánduovců, Bhíma, je také někdy popisován jako dhīroddhata.

Kršna jednou bojoval s démonem, který se objevil v podobě srnce. Vyzval ho takto: „Postavil jsem se ti jako velký slon jménem Kršna. Musíš odejít z bojiště a přijmout porážku, jinak tě čeká smrt.“ Kršnův vyzývavý duch se Jeho vznešené povaze neprotiví — Kršna je Nejvyšší Bytost a v Jeho povaze je možné najít vše.

O protikladných rysech Nejvyšší Osobnosti Božství se píše v Kúrma Puráně. Říká se tam, že Nejvyšší Pán není ani moc tlustý a ani moc hubený. Je transcendentální hmotným vlastnostem i přesto, že Jeho tělo má černou barvu. Jeho oči jsou načervenalé, je všemocný a vlastní veškerá bohatství. Protichůdné rysy v Kršnově osobnosti nejsou udivující a vlastně bychom si neměli myslet, že si vlastnosti Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství, odporují. Měli bychom se snažit Kršnovým rysům porozumět od autorit a pochopit, jak tyto vlastnosti podle své svrchované vůle využívá.

Mahá-varáha Purána potvrzuje, že transcendentální těla Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství, a Jeho expanzí existují věčně. Nejsou nikdy hmotná; jsou zcela duchovní a plná poznání. Jsou jako oceán všech transcendentálních vlastností. Ve Višnu-jámala-tantře se říká, že jelikož jsou Nejvyšší Pán a Jeho expandovaná těla vždy plná poznání, blaženosti a věčnosti, jsou vždy prosty osmnácti druhů hmotného znečištění — iluze, únavy, chyb, hrubosti, hmotného chtíče, roztěkanosti, pýchy, závisti, násilí, nemilosrdnosti, vyčerpání, nepravosti, hněvu, dychtění, závislosti, touhy ovládat vesmír, spatřování dvojností a podvádění.

Z výše zmíněných citátů je patrno, že Mahá-Višnu je zdrojem všech inkarnací v hmotném světě. Syn Nandy Mahárádži má však ještě vznešenější zcela jedinečné vlastnosti a tudíž můžeme poznat, že je zdrojem i Mahá-Višnua. Potvrzuje to Brahma-sanhitá: „Hluboce se klaním Góvindovi, Jehož částečnou reprezentací je Mahá-Višnu.“ Nesmírná podoba Mahá-Višnua je zdrojem, ze kterého se vytvářejí nespočetné vesmíry. Pocházejí z Jeho výdechu a s Jeho vdechem vcházejí do Něho zpět. Tento Mahá-Višnu je také úplnou částí části Kršny.