Skip to main content

Předmluva

nivṛtta-tarṣair upagīyamānād
bhavauṣadhāc chrotra-mano-’bhirāmāt
ka uttamaśloka-guṇānuvādāt
pumān virajyeta vinā paśu-ghnāt

Když někdo v západních zemích vidí obal takové knihy, jako je Krišna, hned se ptá: “Kdo je to Krišna? Kdo je ta dívka s Krišnou?” a podobně.

Okamžitá odpověď zní, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. Jak to? Protože do nejmenších podrobností odpovídá popisu Nejvyšší Bytosti, Boha. Krišna je Bůh, protože je dokonale přitažlivý. Slovo Bůh by nemělo význam, kdyby nezahrnovalo princip dokonalé přitažlivosti. A jak může být někdo dokonale přitažlivý? V prvé řadě je pro lidi všeobecně přitažlivý ten, kdo je hodně bohatý a má spoustu majetku. Dále je přitažlivý ten, kdo je hodně mocný, ten, kdo je slavný, a také ten, kdo je krásný či moudrý nebo nepřipoutaný k vlastnictví všeho druhu. Takže z praktické zkušenosti vidíme, že člověka činí přitažlivým (1) bohatství, (2) moc, (3) sláva, (4) krása, (5) moudrost a (6) odříkání. Ten, kdo projevuje všech těchto šest vznešených atributů zároveň a v neomezené míře, je považován za Nejvyšší Osobnost Božství. Tyto znaky Boha popsal Parášara Muni, velká védská autorita.

Známe mnoho bohatých či mocných osobností, mnoho slavných i krásných osob, mnoho vzdělanců a učenců i mnichy ve stavu odříkání, nepřipoutané k hmotnému vlastnictví. Ale nikdy jsme se v dějinách lidstva nesetkali s někým, kdo je v neomezené míře bohatý, mocný, slavný, krásný, moudrý a současně nepřipoutaný tak jako Krišna. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, se jako historická postava zjevil se na této Zemi před 5 000 lety. Pobyl zde 125 let a vystupoval jako lidská bytost, ale Jeho činnosti neměly obdoby. Hned od okamžiku svého příchodu na tento svět až po okamžik, kdy jej opustil, jednal neustále způsobem, který ve světových dějinách nemá obdoby, a proto každý, kdo ví, co míníme slovem Bůh, přijme Krišnu za Nejvyšší Osobnost Božství. Nikdo se Bohu nevyrovná a nikdo Ho nepředčí. To je smysl známého rčení, že “Bůh je velký”.

Na světě žijí různé skupiny lidí, které o Bohu říkají různé jiné věci, ale všechna védská písma a velcí áčárjové, autorizovaní učitelé poznání o Bohu všech dob, jako Šankara, Rámánudža, Madhva, Višnu Svámí, Pán Čaitanja i všichni jejich následovníci v učednických posloupnostech, se jednomyslně shodují, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. My jakožto následovníci védské civilizace uznáváme védský popis dějin celého vesmíru, který se skládá z různých planetárních soustav: Svargalóky tvoří vyšší, Martjalóky střední a Pátálalóky nižší planetární systém. Moderní historici, zkoumající dějiny Země, nejsou schopni podat historické důkazy ani pro události, které se odehrály před 5 000 lety, a antropologové tvrdí, že před 40 000 lety se Homo sapiens na této planetě vůbec nevyskytoval, protože evoluce ještě nedospěla do příslušného stádia. Védské historické knihy, jako jsou Purány a Mahābhārata, však líčí dějiny lidstva sahající milióny a miliardy let do minulosti.

Z těchto spisů se můžeme také mimo jiné dozvědět, jak sem před milióny a miliardami let Krišna přicházel a jak odsud odcházel. Ve čtvrté kapitole Bhagavad-gīty říká Krišna Ardžunovi, že On i Ardžuna se již narodili mnohokrát předtím a On si všechny tyto životy pamatuje, kdežto Ardžuna ne. To ukazuje rozdíl mezi Krišnovým a Ardžunovým poznáním. Ardžuna byl sice velký válečník a vzdělaný člen kuruovské dynastie, ale přesto byl jen obyčejnou lidskou bytostí, zatímco Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, je vlastníkem neomezeného poznání, a díky tomu Jeho paměť nemá hranic.

Krišnovo poznání je tak dokonalé, že si pamatuje všechny události spojené s Jeho příchody na tento svět před milióny a miliardami let, ale Ardžuna má paměť a poznání omezené časem a prostorem, protože je obyčejný člověk. Ve čtvrté kapitole Krišna říká, že si pamatuje, jak o několik miliónů let dříve vykládal Bhagavad-gītu bohu Slunce Vivasvánovi.

V současné době je mezi ateisty v módě snaha stát se Bohem pomocí nějakého mystického procesu. Obyčejně tvrdí, že se stali Bohem díky své představivosti nebo svým meditativním schopnostem. Krišna není takovýto Bůh. Nestává se Bohem tak, že by si vymyslel nějaký mystický proces meditace, ani tak, že by podstupoval přísnou askezi spojenou s mystickými jógovými cviky. Přesněji řečeno, nikdy se Bohem nestává, protože On je Bohem za všech okolností.

Ve vězení Kansy, Jeho strýce z matčiny strany, kde byli Jeho otec a matka zavřeni, se Krišna zjevil vně matčina těla jako čtyřruký Višnu-Nárájan. Potom se proměnil v novorozeně a řekl svému otci, aby Ho odnesl do domu Nandy Mahárádže a jeho ženy Jašódy. Když byl Krišna ještě malé dítě, pokusila se Ho zabít obrovská démonice Pútaná, ale když sál mléko z jejího prsu, vysál z ní i její život. To je rozdíl mezi skutečným Bohem a nějakým Bohem vyrobeným v mystické továrně. Krišna neměl ani možnost praktikovat mystickou jógu, ale přesto se v každém okamžiku projevoval jako Nejvyšší Osobnost Božství—jako kojenec, dítě, chlapec až po dosažení mladistvého věku. V této knize jsou popsány všechny Jeho činnosti v lidské podobě. Krišna vystupuje jako lidská bytost, ale přitom si neustále uchovává svou totožnost Nejvyšší Osobnosti Božství.

Jelikož je Krišna dokonale přitažlivý, měli bychom vědět, že právě k Němu by měly směřovat všechny naše touhy. V Bhagavad-gītě je řečeno, že individuální osoba je vlastníkem či pánem svého těla, ale Krišna, který je Nadduší sídlící v srdcích všech bytostí, je svrchovaným vlastníkem a pánem všech individuálních těl. Soustředíme-li tedy své sklony milovat pouze na Krišnu, automaticky tím ihned dosáhneme všeobjímající lásky, jednoty a klidu. Když zaléváme kořen stromu, automaticky tím dodáme vláhu větvím, výhonkům, listům i květům, a když skrze ústa zásobíme jídlem žaludek, uspokojí to všechny části těla.

Umění zaměřovat pozornost na Nejvyššího a věnovat Jemu svou lásku se nazývá vědomí Krišny. Založili jsme hnutí pro vědomí Krišny, aby mohl každý uspokojit své sklony milovat druhé jednoduše tím, že bude svou lásku směřovat ke Krišnovi. Celý svět si přeje uspokojovat svou vnitřní potřebu milovat druhé, ale všechny vynalezené metody, jako je socialismus, komunismus, altruismus, humanismus, nacionalismus — a cokoliv dalšího, co se ještě dá vymyslet pro mír a blahobyt světa — jsou marné a přinášejí jen zklamání kvůli naší naprosté neznalosti umění milovat Krišnu. Lidé si obvykle myslí, že budou šťastní podporováním morálních zásad a náboženských obřadů. Jiní si možná myslí, že štěstí lze dosáhnout ekonomickým rozvojem, a další, že jim štěstí přinese pouhé uspokojování smyslů. Skutečností však je, že lidé mohou být šťastní jen tehdy, když budou milovat Krišnu.

Krišna dokáže dokonale opětovat naši lásku v různých vztazích, jež se nazývají rasa. V podstatě existuje dvanáct láskyplných vztahů. Krišnu lze milovat jako nejvyššího neznámého, jako nejvyššího pána, nejlepšího přítele, dokonalé dítě či nejlepšího milence. To je pět základních vztahů. Můžeme také milovat Krišnu nepřímo v sedmi dalších vztazích, které se od pěti základních navenek liší. Může to být jakkoliv, ale důležité je, abychom svůj vnitřní sklon milovat zasvětili Krišnovi — pak bude náš život úspěšný. To není výmysl, ale skutečnost, kterou si můžeme ověřit tím, že to prakticky vyzkoušíme. Můžeme sami pozorovat, jaké účinky má láska ke Krišnovi na náš život.

V deváté kapitole Bhagavad-gīty je tato věda o vědomí Krišny nazvána královským poznáním, královským tajemstvím a nejvyšší vědou zabývající se transcendentální realizací. Přesto můžeme výsledky této vědy přímo pocítit, neboť ji lze velmi snadno praktikovat a je to velice příjemné. Každé procento vědomí Krišny, které jsme schopni uvést do svého života, přispěje k našemu věčnému dobru, protože vědomí Krišny nezaniká za žádných okolností. Nyní se již prakticky ukazuje, jak dnešní zmatená a zklamaná mladší generace v západních zemích může bezprostředně na sobě vnímat účinky toho, když zaměří své sklony milovat výhradně na Krišnu.

Je řečeno, že pokud člověk provádí ve svém životě přísnou askezi, pokání a oběti, ale nepodaří se mu probudit svou spící lásku ke Krišnovi, má být veškerá jeho askeze považována za zbytečnou. Když na druhou stranu někdo již probudil svou spící lásku ke Krišnovi, k čemu by mu potom ještě bylo zbytečné podstupování askeze?

Hnutí pro vědomí Krišny je jedinečný dar Pána Čaitanji pokleslým duším tohoto věku. Předkládá velice jednoduchou metodu, která je v průběhu posledních čtyř let prakticky uplatňována v západních zemích, a není pochyb o tom, že toto hnutí dokáže uspokojit vnitřní potřebu lidstva milovat. Kniha Krišna je dalším dílem, které má napomoci hnutí pro vědomí Krišny v západním světě. Vydáváme tento transcendentální text doplněný bohatou obrazovou přílohou. Lidé rádi využívají svého času a energie ke čtení různých příběhů a nyní lze tento sklon nasměrovat ke Krišnovi. Výsledkem bude nepomíjivé uspokojení duše, jak individuální, tak kolektivní.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že dokonce i malé úsilí vynaložené na cestě vědomí Krišny může zachránit člověka před tím největším nebezpečím. Mohli bychom uvést stovky a tisíce příkladů lidí, kteří unikli největšímu nebezpečí díky nepatrnému rozvoji vědomí Krišny. Proto Vás všechny prosíme, abyste využili této vznešené transcendentální literatury. Zjistíte, že když budete číst stránku za stránkou, otevře se před vámi obrovská pokladnice poznání zahrnující umění, vědu, literaturu, filosofii i náboženství a nakonec Vám přečtení této jedné knihy přinese ovoce v podobě lásky k Bohu.

Na tomto místě chci poděkovat Šrímánovi Georgi Harrisonovi — který nyní také zpívá Hare Krišna — za jeho velkorysý dar 19 000 dolarů, jimiž pokryl veškeré náklady na vytištění této knihy. Nechť Krišna požehná tomuto hodnému chlapci dalším pokrokem v rozvoji vědomí Krišny.

Na závěr dávám s potěšením požehnání Šrímánovi Šjámasundarovi dásovi Adhikárímu, Šrímánovi Brahmánandovi dásovi Brahmačárímu, Šrímánovi Hajagrívovi dásovi Adhikárímu, Šrímánovi Satsvarúpovi dásovi Adhikárímu, Šrímatí Dévahúti-déví dásí, Šrímatí Jadurání-déví dásí, Šrímánovi Muralídharovi dásovi Brahmačárímu, Šrímánovi Bháradvádžovi dásovi Adhikárímu, Šrímánovi Pradjumnovi dásovi Adhikárímu a dalším, kteří svou obětavou prací různými způsoby přispěli k tomu, aby se podařilo tuto publikaci vydat.

Hare Krišna.

A. C. Bhaktivedanta Swami

26. února 1970,
u příležitosti dne zjevení
Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího
ISKCON, 3764 Watseka Avenue
Los Angeles, Kalifornie