Iso: Mantra patnáctá

hiraṇmayena pātreṇa
satyasyāpihitaṁ mukham
tat tvaṁ pūṣann apāvṛṇu
satya-dharmāyā dṛṣṭaye
Překlad slovo od slova: 
hiraṇmayena — za zlatou září; pātreṇa — oslnivé zakrytí; satyasya — Nejvyšší Pravdy; apihitam — zakryt; mukham — tvář; tat — tento pokryv; tvam — Ty sám; pūṣan — ó udržovateli; apāvṛṇu — odstraň laskavě; satya — ryzí; dharmāya — oddanému; dṛṣṭaye — aby se zjevila.
Překlad: 
Ó můj Pane, udržovateli všeho živého. Tvá skutečná tvář je zakryta Tvou oslnivou září. Prosím, odstraň tento pokryv a zjev se svému čistému oddanému.
Význam: 

V Bhagavad-gítě popisuje Pán své osobní paprsky (brahmadžjóti), oslnivou zář své osobní podoby takto:

brahmaṇo hi pratiṣṭhāham
amṛtasyāvyayasya ca
śāśvatasya ca dharmasya
sukhasyaikāntikasya ca

“Já jsem podstatou nesmrtelného nepomíjivého a věčného Brahmanu, který je také základem nejvyššího štěstí.” (Bg. 14.27)

Brahman, Paramátmá a Bhagaván jsou tři aspekty téže Absolutní Pravdy. Brahman je aspekt, který začátečník vnímá nejsnadněji. Paramátmu, Nadduši, realizují pokročilejší lidé, zatímco realizace Bhagavána je konečnou realizací Absolutní Pravdy. Potvrzuje to Bhagavad-gítá, kde Pán říká, že On je konečným aspektem Absolutní Pravdy, zdrojem brahmadžjóti i všeprostupující Paramátmy. Kršna v Bhagavad-gítě říká, že On je konečným zdrojem brahmadžjóti, neosobního aspektu Absolutní Pravdy, a že není důvodu vysvětlovat Jeho neomezené síly. Prostřednictvím jedné ze svých všeprostupujících expanzí, Paramátmy, udržuje celý hmotný kosmický výtvor. Stejně tak udržuje veškeré projevy v duchovním světě; proto je Pán osloven ve šruti-mantře Šrí Íšópanišady jako pūṣan, konečný udržovatel.

Osobnost Božství, Šrí Kršna, je neustále ve stavu transcendentální blaženosti (ānanda-mayo 'bhyāsāt). Když byl před 5 000 léty ve Vrndávaně v Indii, nacházel se stále ve stavu transcendentální blaženosti, dokonce i na počátku svého dětství. Zabití různých démonů jako Aghy, Baky, Pútany a Pralamby byly pro Něho pouhé zábavné výpravy. Ve své vesnici se těšil spolu se svou matkou, bratrem a přáteli. Když hrál roli nezbedného zloděje másla, byli všichni Jeho společníci naplněni nebeskou blažeností. Když je Nejvyšší Pán osloven jako zloděj másla, nemá to nikdy hanlivý význam. Právě naopak—takové oslovení nám vždy připomene radost, kterou přináší svým oddaným. Vše, co Pán ve Vrndávaně učinil, dělal pro potěšení svých společníků. Pořádal tyto zábavy proto, aby přivábil suché spekulanty a akrobaty takzvané soustavy hatha-jógy, kteří se snaží hledat Absolutní Pravdu.

O dětských hrách Pána a Jeho kamarádů, pasáčků krav, řekl Šukadéva Gósvámí ve Šrímad-Bhágavatamu:

itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ

“Šrí Kršna, který je chápán jako neosobní blažený Brahman, oddanými uctíván jako Nejvyšší Pán, a světskými lidmi je pokládán za obyčejného člověka, si hrál s pasáčky krav, kteří dosáhli tohoto postavení po mnoha zbožných činech.” (Šrímad- Bhágavatam 10.12.11)

Pán spolu se svými duchovními společníky se neustále věnuje transcendentálním láskyplným činnostem v různých vztazích: neutrálním (śānta), služebnickém (dāsya), přátelském (sakhya), rodičovském (vātsalya) a milostné lásky (mādhurya).

Říká se, že Pán nikdy neopouští Vrndávana-dhámu, a tak by nás mohla napadnout otázka, jak zároveň spravuje záležitosti svého stvoření. Bhagavad-gítá (13.14) na to odpovídá: Pán prostupuje celým hmotným projevem svou nedílnou částí známou jako inkarnace puruṣa. Ačkoliv Pán nemá s hmotným projevem, udržováním a ničením osobně nic společného, je příčinou toho všeho ve své úplné expanzi Paramátmy neboli Nadduše. Každá živá bytost je ātmā, duše, a hlavní ātmā, která ovládá všechny ostatní, je Paramátmá, Nadduše.

Tento systém realizace Boha je velká věda. Materialisté mohou pouze analyzovat a rozjímat o dvaceti čtyřech složkách hmotného výtvoru. O Pánu (puruṣa) mají jen velice málo informací. Neosobní transcendentalisté jsou prostě zmateni oslnivou září brahmadžjóti. Ten, kdo chce spatřit úplnou Absolutní Pravdu, musí proniknout nejen za čtyřiadvacet hmotných prvků, ale i za oslňující záři. Šrí Íšópanišad na to poukazuje, když prosí o odstranění oslnivého pokryvu (hiraṇmaya-pātra). Dokud tento pokryv není odstraněn a člověk nespatří Nejvyššího Pána takového, jaký je, není nikdy možné dosáhnout skutečné realizace Absolutní Pravdy.

Aspekt Šrí Kršny, Osobnosti Božství, zvaný Paramátmá je jednou z Jeho tří úplných expanzí souhrnně zvaných viṣṇu-tattva. Expanze višnu-tattvy v tomto vesmíru (jedno ze tří hlavních božstev: Brahmá, Višnu a Šiva) se jmenuje Kšíródakašájí Višnu. Je všeprostupující Paramátmou v každé jednotlivé živé bytosti. Garbhódakašájí Višnu je souhrnnou Nadduší všech živých bytostí. Za těmito dvěma je Káranódakašájí Višnu, ležící v Oceánu příčin. On je stvořitelem všech vesmírů. Systém jógy učí opravdového zájemce, jak se po překonání dvaceti čtyř hmotných prvků vesmírného projevu setkat s těmito višnu-tattvami. Rozvíjení empirické filozofie člověku pomáhá realizovat neosobní brahmadžjóti, jež je oslňující září transcendentálního těla Šrí Kršny, Osobnosti Božství. Potvrzuje to Bhagavad-gítá (14.27) a také Brahma-sanhitá (5.40):

yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-
koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi vibhūti-bhinnam
tad brahma niṣkalam anantam aśeṣa-bhūtaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“V miliónech a miliónech vesmírů je nespočetně mnoho planet, a každá z nich se liší od všech ostatních. Všechny se nacházejí v koutu brahmadžjóti. Toto brahmadžjóti jsou osobní paprsky Nejvyššího Pána, kterého uctívám.” Tato mantra Brahma-sanhity hovoří z roviny faktické realizace Absolutní Pravdy a šruti-mantra Šrí Íšópanišady potvrzuje, že jde o skutečnou seberealizaci. Je to prostá modlitba, kde je Pán žádán, aby odstranil brahmadžjóti, a tak umožnil oddanému spatřit Jeho skutečnou tvář.

Dokonalé poznání znamená vědět, co je kořenem Brahmanu. Kořenem Brahmanu je Šrí Kršna a ve spisech jako například Šrímad-Bhágavatamu je věda o Kršnovi dokonale vysvětlena. Ve Šrímad-Bhágavatamu autor Šríla Vjásadéva uvádí, že Nejvyšší Pravda je podle stupně realizace popsána jako Brahman, Paramátmá a Bhagaván. Šríla Vjásadéva nikdy neřekl, že Nejvyšší Pravdou je džíva, obyčejná živá bytost. Živá bytost by se nikdy neměla považovat za všemohoucí Nejvyšší Pravdu. Kdyby tomu tak bylo, pak by se živá bytost nepotřebovala modlit k Pánu, aby odstranil svůj oslnivý pokryv, a tak jí umožnil spatřit Jeho tvář.

Z toho tedy vyplývá, že v nepřítomnosti mocného projevu Nejvyššího Pána člověk realizuje neosobní Brahman. Podobně člověk, který realizuje hmotné síly Pána a nemá žádné nebo jen malé znalosti o duchovní energii, dosáhne realizace Paramátmy. Realizace Absolutní Pravdy na úrovni Brahmanu a Paramátmy jsou jen částečnými realizacemi. Jestliže však člověk realizuje Nejvyšší Osobnost Božství, Šrí Kršnu s Jeho plnou mocí, po odstranění oslnivého pokryvu (hiraṇmaya-pātra) realizuje vāsudevaḥ sarvam iti: Šrí Kršna, známý též pod jménem Vásudéva, je všechno—Brahman, Paramátmá a Bhagaván. On je Bhagaván, kořen, a Brahman a Paramátmá jsou Jeho větve.

V Bhagavad-gítě je srovnávací rozbor tří druhů transcendentalistů. Jsou to uctívatelé neosobního Brahmanu (džňáníové), uctívatelé Paramátmy (jógíni) a uctívatelé Šrí Kršny (bhaktové) neboli oddaní. Také v Gítě (6.46-7) stojí, že ze všech druhů transcendentalistů stojí nejvýše džňání, který rozvíjí védské poznání. Výše než džňáníové stojí jógíni, kteří jsou také mnohem výše než lidé toužící po plodech své práce. A “ze všech jógínů stojí nejvýše ten, kdo neustále ze všech sil slouží Pánu”. Zkrátka filozof je lepší než pracující člověk a mystik stojí výše než filozof. A ze všech mystických jógínů je nejvyšší ten, kdo následuje cestu bhakti-jógy a je neustále zaměstnán službou Pánu. Šrí Íšópanišad nás vede k této životní dokonalosti.