Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 9.244

Verš

śṛṅgeri-maṭhe āilā śaṅkarācārya-sthāne
matsya-tīrtha dekhi’ kaila tuṅgabhadrāya snāne

Synonyma

śṛṅgeri-maṭhe — do kláštera Śṛṅgeri; āilā — přišel; śaṅkarācārya-sthāne — na místo, kde žil Śaṅkarācārya; matsya-tīrtha — posvátné místo Matsja-tírtha; dekhi' — když viděl; kaila — vykonal; tuṅgabhadrāya snāne — koupel v řece Tungabhadra.

Překlad

Dále navštívil klášter Śṛṅgeri-maṭh, sídlo Ācāryi Śaṅkary, poutní místo Matsja-tírthu a vykoupal se v řece Tungabhadře.

Význam

Klášter Śṛṅgeri-maṭh se nachází ve státě Karnátaka v oblasti Čikmagalúr na soutoku řek Tunga a Bhadra, jedenáct kilometrů na jih od Harihara-puru. Toto místo se ve skutečnosti jmenuje Šringa-giri nebo Šringavéra-purí a je to Śaṅkarācāryovo ústředí.

Śaṅkarācārya měl čtyři hlavní žáky a těm svěřil do opatrování čtyři střediska, která založil. V severní Indii byl v Badarikášramu založen klášter s názvem Jyotir-maṭha. V Purušóttamě byl založen klášter Bhogavardhana nebo také Govardhana. Ve Dvárace byl založen klášter Sāradā a čtvrtý klášter byl založen v jižní Indii pod názvem Śṛṅgeri-maṭh. Ve Śṛṅgeri-maṭhu přijímají sannyāsī tituly Sarasvatī, Bhāratī a Purī. Všichni jsou to ekadaṇḍi-sannyāsī, odlišní od vaiṣṇavských sannyāsīch, zvaných tridaṇḍi-sannyāsī. Śṛṅgeri-maṭh leží v jižní Indii v oblasti, do které patří Ándhra, Dravida, Karnáta a Kérala. Komunita se jmenuje Bhūrivāra a dynastie má název Bhūr-bhuvaḥ. Místo se jmenuje Ráméšvaram a místní slogan zní ahaṁ brahmāsmi. Božstvem je Pán Vāraha a energií je Kāmākṣī. Ācāryou je Hastāmalaka a brahmacārī, kteří asistují sannyāsīm, nesou jméno Caitanya. Poutní místo se jmenuje Tungabhadra a námětem studia Véd je Yajur Veda.

Seznam Śaṅkarācāryovy učednické posloupnosti a jména ācāryů i s daty, kdy podle éry Śaka (Śakābdy) přijali sannyās (pro přibližný přepočet do křesťanského letopočtu přidejte 78 let): Śaṅkarācārya, 622 Śaka; Sureśvarācārya, 630; Bodhanācārya, 680; Jñānadhanācārya, 768; Jñānottama-śivācārya, 827; Jñānagiri Ācārya, 871; Siṁhagiri Ācārya, 958; Īśvara Tīrtha, 1019; Narasiṁha Tīrtha, 1067; Vidyātīrtha Vidyā-śaṅkara, 1150; Bhāratī-kṛṣṇa Tīrtha, 1250; Vidyāraṇya Bhāratī, 1253; Candraśekhara Bhāratī, 1290; Narasiṁha Bhāratī, 1309; Puruṣottama Bhāratī, 1328; Śaṅkarānanda, 1350; Candraśekhara Bhāratī, 1371; Narasiṁha Bhāratī, 1386; Puruṣottama Bhāratī, 1398; Rāmacandra Bhāratī, 1430; Narasiṁha Bhāratī, 1479; Narasiṁha Bhāratī, 1485, Dhanamaḍi-narasiṁha Bhāratī, 1498; Abhinava-narasiṁha Bhāratī, 1521; Saccidānanda Bhāratī, 1544; Narasiṁha Bhāratī, 1585; Saccidānanda Bhāratī, 1627; Abhinava-saccidānanda Bhāratī, 1663; Nṛsiṁha Bhāratī, 1689; Saccidānanda Bhāratī 1692; Abhinava-saccidānanda Bhāratī, 1730; Narasiṁha Bhāratī, 1739; Saccidānanda Śivābhinava Vidyā-narasiṁha Bhāratī, 1788.

O Śaṅkarācāryovi je známo, že se narodil v roce 608 Śakābdy v měsíci Vaiśākha, třetí den dorůstajícího měsíce, na místě v jižní Indii známém jako Káládi. Svého otce, který se jmenoval Śivaguru, ztratil v raném mládí. Ve věku pouhých osmi let dokončil Śaṅkarācārya studium všech písem a od Govindy, který sídlil na břehu Narmady, přijal sannyās. Se svým duchovním mistrem zůstal několik dní a potom s jeho svolením odešel do Váránasí a dále do Badarikášramu, kde pobýval do svých dvanácti let. Tam také napsal komentář k Brahma-sūtře, deseti Upaniṣadám a Bhagavad-gītě. Napsal také Sanat-sujātīyu a komentář k Nṛsiṁha-tāpanī. Čtyřmi hlavními z jeho mnoha žáků byli Padmapāda, Sureśvara, Hastāmalaka a Toṭaka. Po odchodu z Váránasí šel Śaṅkarācārya do Prajágu, kde se setkal s nesmírně vzdělaným učencem Kumārilou Bhaṭṭou. Śaṅkarācārya s ním chtěl hovořit o autoritě písem, ale Kumārila Bhaṭṭa byl již na smrtelném lůžku, a tak ho poslal za svým žákem Maṇḍanou do města Máhišmatí. Tam Śaṅkarācārya Maṇḍanu Miśru porazil v diskusi o śāstrāch. Maṇḍana měl manželku Sarasvatī, známou též jako Ubhaya-bhāratī, která mezi Śaṅkarācāryou a svým manželem hrála roli prostředníka. Říká se, že chtěla se Śaṅkarācāryou hovořit o erotických tématech a milostné lásce, ale Śaṅkarācārya byl od narození brahmacārī, a tak s milostnou láskou neměl zkušenosti. Na měsíc od Ubhaya-bhāratī odešel, pomocí své mystické síly vstoupil do těla právě zemřelého krále a tímto způsobem získal erotické zážitky. Po této zkušenosti chtěl s Ubhaya-bhāratī hovořit o erotických tématech. Aniž by ho však vyslechla, požehnala mu a zajistila Śṛṅgeri-maṭhu trvalou existenci. Potom se rozloučila s hmotným životem. Maṇḍana Miśra potom od Śaṅkarācāryi přijal sannyās a proslul jako Sureśvara. Śaṅkarācārya porazil mnoho učenců po celé Indii a všechny je obrátil ke své māyāvādské filosofii. Své hmotné tělo opustil ve věku třiceti tří let.

Co se týče Matsja-tírthy, pravděpodobně se nacházela na břehu oceánu v okrese Malabár.