Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 8.229

Verš

siddha-dehe cinti’ kare tāhāṅñi sevana
sakhī-bhāve pāya rādhā-kṛṣṇera caraṇa

Synonyma

siddha-dehe — ve stavu dokonalosti; cinti' — vzpomínáním; kare — vykonává; tāhāñi — v duchovním světě; sevana — službu; sakhī-bhāve — v náladě gopī; pāya — dosáhne; rādhā-kṛṣṇera — Rādhy a Kṛṣṇy; caraṇa — lotosových nohou.

Překlad

„Do duchovního světa je oddaný přemístěn poté, co dlouhou dobu vzpomínal na Rādhu, Kṛṣṇu a Jejich zábavy a zcela se zbavil hmotného znečištění. Tam získá příležitost sloužit Rādě a Kṛṣṇovi jako jedna z gopī.“

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvětluje, že slova siddha-deha, „dokonalé duchovní tělo“, znamená tělo nacházející se nad hrubohmotným tělem z pěti prvků a subtilním astrálním tělem složeným z mysli, inteligence a falešného ega. Jinými slovy, oddaný dostane zcela duchovní tělo, v němž může sloužit transcendentálnímu páru, Rādě a Kṛṣṇovi: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam.

Jakmile se oddaný nachází ve svém duchovním těle, které je nad hrubohmotným i jemnohmotným tělem, je způsobilý sloužit Rādě a Kṛṣṇovi. Tomuto tělu se říká siddha-deha. Živá bytost dostane určitý druh hrubohmotného těla podle svých dřívějších činností a mentálního stavu. V tomto životě se mentální stav různě mění a stejná živá bytost dostane další tělo v příštím životě podle svých tužeb. Mysl, inteligence a falešné ego se vždy snaží ovládat hmotnou přírodu. Podle tohoto subtilního astrálního těla dostává živá bytost hrubohmotné tělo, aby si mohla užívat předmětů svých tužeb. Činnostmi současného těla si připravuje další jemnohmotné tělo a podle něho získá další hrubohmotné tělo. Tak probíhá hmotná existence. Pokud je však někdo v duchovním postavení a netouží po hrubohmotném či jemnohmotném těle, získá své původní duchovní tělo. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (4.9): tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna.

Díky duchovnímu tělu je oddaný povýšen do duchovního světa a sídlí buď na Goloce Vṛndāvanu, nebo na jiné vaikuṇṭhské planetě. V duchovním těle již neexistují hmotné touhy a oddaný je plně spokojený se službou Nejvyšší Osobnosti Božství, Rādě a Kṛṣṇovi. To je úroveň bhakti (hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate). Teprve tehdy, když jsou duchovní tělo, mysl a smysly zcela očištěné, lze sloužit Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a Jeho choti. Na Vaikuṇṭhách je chotí Lakṣmī a na Goloce Vṛndāvanu je to Śrīmatī Rādhārāṇī. V duchovním těle prostém veškerého znečištění lze sloužit Rādě a Kṛṣṇovi nebo Lakṣmī a Nārāyaṇovi. Jakmile je někdo takto duchovně umístěn, pak již nemyslí na svůj vlastní smyslový požitek. Tomuto duchovnímu tělu se říká siddha-deha, tělo, se kterým je možné transcendentálně sloužit Rādě a Kṛṣṇovi. Je to proces zapojení transcendentálních smyslů do láskyplné oddané služby. Tento verš konkrétně uvádí sakhī-bhāve pāya rādhā-kṛṣṇera caraṇa – lotosovým nohám Rādhy a Kṛṣṇy mohou sloužit pouze transcendentálně pokročilé osoby v náladě gopī.