Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 6.151
Verš
‘mukhya’ chāḍi’ ‘lakṣaṇā’te māne nirviśeṣa
Synonyma
Překlad
„Všechny tyto mantry potvrzují osobní povahu Absolutní Pravdy, ale māyāvādī tento přímý význam ignorují a vykládají Absolutní Pravdu jako neosobní.“
Význam
Bylo zde již zmíněno, že Śvetāśvatara Upaniṣada (3.19) říká:
paśyaty acakṣuḥ sa śṛṇoty akarṇaḥ
sa vetti vedyaṁ na ca tasyāsti vettā
tam āhur agryaṁ puruṣaṁ mahāntam
Tato védská mantra jasně uvádí puruṣaṁ mahāntam. Slovo puruṣa znamená „osoba“. Arjuna v Bhagavad-gītě (10.12) potvrzuje, že touto osobou je Kṛṣṇa, když Ho oslovuje puruṣaṁ śāśvatam – „Jsi původní osoba.“ Puruṣaṁ mahāntam, o kterém pojednává tento verš ze Śvetāśvatara Upaniṣady, je tedy Śrī Kṛṣṇa. Jeho ruce a nohy nejsou hmotné, ale zcela transcendentální. Když však přichází, hlupáci Ho považují za obyčejného člověka (avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam). Ten, kdo nemá védské poznání a nestudoval Védy pod vedením pravého duchovního mistra, nezná Kṛṣṇu, a proto je mūḍha. Takoví hlupáci Kṛṣṇu považují za obyčejného člověka (paraṁ bhāvam ajānantaḥ). Ve skutečnosti nevědí, kdo Kṛṣṇa je. Manuṣyāṇāṁ sahasreṣu kaścid yatati siddhaye. Kṛṣṇu není možné poznat pouze dokonalým studiem Véd. Je třeba mít milost oddaného (yat-pādam). Dokud člověk nezískal přízeň oddaného, nemůže Nejvyšší Osobnost Božství poznat. Arjuna to potvrzuje v Bhagavad-gītě (10.14): „Můj Pane, je velice těžké poznat Tvoji osobnost.“ Méně inteligentní lidé nemohou Nejvyššího Pána poznat bez milosti oddaného. V Bhagavad-gītě (4.34) je proto další pokyn:
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
Je třeba vyhledat pravého duchovního mistra a odevzdat se mu. Teprve potom je možné poznat Nejvyšší Osobnost Božství jako osobu.