Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 3.41

Verš

prathame pāka kariyāchena ācāryāṇī
viṣṇu-samarpaṇa kaila ācārya āpani

Synonyma

prathame — nejdříve; pāka — vaření; kariyāchena — učinila; ācāryāṇī — žena Advaity Ācāryi; viṣṇu-samarpaṇa — obětování Pánu Viṣṇuovi; kaila — učinil; ācārya — Advaita Ācārya; āpani — osobně.

Překlad

Žena Advaity Ācāryi nejdříve veškeré jídlo uvařila. Śrīla Advaita Ācārya sám potom vše obětoval Pánu Viṣṇuovi.

Význam

Toto je ideální rodinný život. Muž a jeho žena žijí pohromadě a manžel tvrdě pracuje, aby zajistil vše potřebné pro uctívání Pána Viṣṇua. Žena doma vaří pro Pána Viṣṇua různá jídla a manžel je obětuje Božstvům. Potom proběhne ārati a prasādam se rozdá mezi rodinné příslušníky a hosty. Védskou zásadou je, že v domě hospodáře musí být vždy nějaký host. V dětství jsem viděl, jak můj otec přijímal denně nejméně čtyři hosty, a to tehdy jeho příjem nebyl moc vysoký. Přesto nebyl problém nabídnout prasādam alespoň čtyřem hostům denně. Podle védských zásad by měl hospodář předtím, než začne obědvat, vyjít ven a nahlas zavolat, jestli někdo nepotřebuje najíst. Tak pozve lidi na prasādam. Když někdo přijde, dá mu hospodář prasādam, a jestliže už mnoho nezbylo, měl by hostu nabídnout vlastní porci. Pokud nikdo na výzvu nereaguje, může se naobědvat sám. Život hospodáře je tedy také určitý druh odříkání, a proto se mu říká gṛhastha-āśram. I když může člověk žít se svou ženou a dětmi šťastně s vědomím Kṛṣṇy, dodržuje také usměrňující zásady, jaké se následují v každém chrámu. A jestliže vědomí Kṛṣṇy schází, říká se takovému rodinnému obydlí dům gṛha-medhīho. Hospodáři mající vědomí Kṛṣṇy jsou opravdoví gṛhasthové neboli ti, kdo se svými rodinami a dětmi žijí v āśramu. Śrī Advaita Prabhu byl ideální gṛhastha a Jeho dům byl ideální gṛhastha-āśram.