Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 24.50

Verš

vīkṣyālakāvṛta-mukhaṁ tava kuṇḍala-śrī-
gaṇḍa-sthalādhara-sudhaṁ hasitāvalokam
dattābhayaṁ ca bhuja-daṇḍa-yugaṁ vilokya
vakṣaḥ śriyaika-ramaṇaṁ ca bhavāma dāsyaḥ

Synonyma

vīkṣya — když viděly; alaka-āvṛta-mukham — tvář ozdobenou loknami vlasů; tava — Tvoji; kuṇḍala-śrī — krása náušnic; gaṇḍa-sthala — dotýkajících se Tvých tváří; adhara-sudham — a nektar Tvých rtů; hasita-avalokam — Tvůj usměvavý pohled; datta-abhayam — zajišťující nebojácnost; ca — a; bhuja-daṇḍa-yugam — dvě paže; vilokya — při pohledu na; vakṣaḥ — hruď; śriyā — krásou; eka-ramaṇam — která hlavně vytváří milostnou náklonnost; ca — a; bhavāma — staly jsme se; dāsyaḥ — Tvými služebnicemi.

Překlad

„  ,Drahý Kṛṣṇo, odevzdaly jsme se Ti jako služky jednoduše proto, že jsme viděly Tvou překrásnou tvář ozdobenou loknami vlasů, Tvé náušnice dotýkající se Tvých tváří, nektar Tvých rtů a krásu Tvého úsměvu. Odevzdaly jsme se Ti také proto, že jsi nás obejmul svými pažemi, které nám dodávají odvahu, a že jsme viděly Tvou krásnou a širokou hruď.“

Význam

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.29.39) vyslovily gopī, když jedné noci za úplňku přišly za Kṛṣṇou, aby s Ním tančily tanec rāsa. Přilákané gopī byly jaté posvátnou úctou a začaly mluvit o tom, jak si s Kṛṣṇou přišly užívat tance rāsa.