Text 1:

Nejštědřejší Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, známý jako Gaurakṛṣṇa, rozdával svůj důvěrný poklad v podobě nektaru lásky k sobě a svatého jména všem, i těm nejnižším z lidí. To lidé nikdy předtím nedostali. S úctou se Mu proto klaním.

Text 2:

Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi Mahāprabhua!

Text 3:

Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Nyní, ó Sanātano, poslouchej o výsledku oddané služby, kterým je konečný životní cíl, láska k Bohu. Ten, kdo tomuto popisu naslouchá, bude osvícen ohledně transcendentálních nálad oddané služby.“

Text 4:

„Když se náklonnost ke Kṛṣṇovi prohloubí, oddaný dosáhne lásky k Bohu v oddané službě. Takovému postavení se říká sthāyi-bhāva neboli neustávající požitek z nálad oddané služby Kṛṣṇovi.“

Text 5:

„  ,Oddaná služba vykonávaná na transcendentální úrovni čistého dobra je jako sluneční paprsek lásky ke Kṛṣṇovi. Tehdy oddaná služba způsobí, že srdce změkne různými chutěmi a oddaný dosáhne úrovně bhāvy (emoce).̀  “

Text 6:

„Bhāva (emoce) má dva různé příznaky – přirozený a okrajový. Nyní, Můj drahý Sanātano, poslouchej o příznacích lásky.“

Text 7:

„  ,Když tato bhāva zcela obměkčí srdce, objeví se v ní ve vztahu k Pánu intenzivní pocit vlastnictví, a když takto velmi zhoustne a zesílí, učenci jí říkají prema (láska k Bohu).̀  “

Text 8:

„  ,Rozvinutí neochvějného pocitu vlastnictví ve vztahu k Pánu Viṣṇuovi neboli jinými slovy pocit, že Pán Viṣṇu a nikdo jiný je výlučným předmětem lásky, označují vznešené osobnosti jako Bhīṣma, Prahlāda, Uddhava a Nārada slovem bhakti (oddanost).̀  “

Text 9:

„Pokud má nějaká živá bytost to velké štěstí, že rozvine víru v Kṛṣṇu, začne se sdružovat s oddanými.“

Text 10:

„Povzbuzena v oddané službě společností oddaných se následováním usměrňujících zásad, zpíváním a nasloucháním zbaví veškerých nežádoucích nečistot.“

Text 11:

„Poté, co se oddaný zbaví veškerého nežádoucího znečištění, pokročí na úroveň pevné víry. S probuzením pevné víry v oddanou službu se také probudí chuť k naslouchání a opěvování.“

Text 12:

„Po probuzení chuti se objeví hluboká připoutanost a z ní v srdci vyklíčí semínko lásky ke Kṛṣṇovi.“

Text 13:

„Když tento extatický emotivní stav zesílí, nazývá se láska k Bohu. Tato láska je konečným cílem života a zdrojem veškeré blaženosti.“

Text 14-15:

„  ,Na začátku musí být víra a potom se u člověka probudí zájem o společnost čistých oddaných. Dále dostane zasvěcení od duchovního mistra a podle jeho pokynů následuje usměrňující zásady. To ho zbaví všech zlozvyků a upevní v oddané službě. Poté rozvine chuť a připoutanost. Tak vypadá sādhana-bhakti, vykonávání oddané služby podle usměrňujících zásad. Postupně pak sílí emoce a nakonec se probudí láska. To je postupný rozvoj lásky k Bohu u oddaného, kterého zajímá vědomí Kṛṣṇy.̀  “

Text 16:

„  ,Duchovně mocné poselství Boha může být správně probíráno pouze v kruhu oddaných, v jejichž společnosti je takové naslouchání velmi příjemné. Naslouchá-li člověk oddaným, rychle se ocitne na cestě transcendentálních zážitků a tak postupně dosáhne pevné víry, jež se později rozvine v náklonnost a oddanost.̀  “

Text 17:

„Pokud má někdo ve svém srdci opravdu semínko transcendentální emoce, příznaky budou viditelné v jeho činnostech. To je závěr všech zjevených písem.“

Text 18-19:

„  ,Když semínko extatických emocí vůči Kṛṣṇovi uzraje, objeví se v chování oddaného následujících devět příznaků: schopnost odpouštět, starost, aby nemarnil čas, odpoutanost, nezájem o falešnou slávu, naděje, dychtivost, chuť do zpívání svatého jména Pána, připoutanost k popisům transcendentálních vlastností Pána a náklonnost k Pánovým sídlům – chrámu nebo svatému místu, jako je Vrindávan. To vše se nazývá anubhāva neboli podřízené znaky extatické emoce, které jsou viditelné u toho, komu v srdci začalo dozrávat semínko lásky k Bohu.̀  “

Text 20:

„Pokud v srdci někoho uzraje rostlinka lásky ke Kṛṣṇovi, není zneklidňován hmotnými vlivy.“

Text 21:

„  ,Ó brāhmaṇové, přijměte mě prosím jako zcela odevzdanou duši, a nechť mě tak přijme i matka Ganga, Pánova zástupkyně, protože jsem již vložil Pánovy lotosové nohy do svého srdce. Nechť mě létající had nebo jakákoliv magická bytost, kterou ten brāhmaṇa stvořil, okamžitě uštkne. Přeji si jen, abyste všichni pokračovali v opěvování činností Pána Viṣṇua.̀  “

Text 22:

„Neměli bychom promarnit ani okamžik. Každá chvíle by se měla využít pro Kṛṣṇu nebo s Ním být nějak spojená.“

Text 23:

„  ,Svými slovy se modlí k Pánu. Ve svých myslích na Pána neustále vzpomínají. Svými těly se Pánu klaní, a přes to všechno nejsou spokojení. To je povaha čistých oddaných. Z očí roní slzy a celé své životy zasvěcují službě Pánu.̀  “

Text 24:

„Na poli hmotných činností se lidé zajímají o hmotný požitek, mystickou sílu a uspokojování smyslů. Oddanému však tyto věci vůbec nic neříkají.“

Text 25:

„  ,Král Bharata velmi dychtil po společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, kterému se říká Uttamaḥśloka, protože pro dosažení Jeho přízně jsou Mu přednášeny básně a modlitby. Král Bharata se v mládí vzdal své přitažlivé ženy, dětí, milovaných přátel a bohatého království stejně, jako člověk odejde od svých výkalů po vykonání potřeby.̀  “

Text 26:

„I když čistý oddaný svou kvalitou všechny převyšuje, přesto si o sobě myslí, že je na nejnižší úrovni života.“

Text 27:

„  ,Bharata Mahārāja v srdci neustále choval náklonnost ke Kṛṣṇovi. I když byl korunním drahokamem všech králů, přesto se toulal a žebral ve městě svých nepřátel. Úctu prokazoval dokonce i caṇḍālům, nízkým lidem, kteří jedí psy.̀  “

Text 28:

„Plně odevzdaný oddaný vždy doufá, že k němu bude Pán Kṛṣṇa milostivý. Tato jeho naděje je velmi silná.“

Text 29:

„  ,Ó můj Pane, necítím k Tobě žádnou lásku, ani nemám kvalifikace potřebné k vykonávání oddané služby opěvováním a nasloucháním. Nemám mystickou moc vaiṣṇavy, poznání ani zbožné jednání. Nepatřím do žádné vysoce postavené rodiny – celkem nic nevlastním. Přesto však mám neustále v srdci nezlomnou naději, ó miláčku gopī, protože Ty svou milost udílíš těm nejpokleslejším. Tato naděje mi neustále působí bolest.̀  “

Text 30:

„Tato dychtivost se pozná hlavně podle horlivé touhy sdružovat se s Pánem.“

Text 31:

„  ,Ó Kṛṣṇo, ó flétnisto, sladkost Tvého dětství v těchto třech světech nemá obdoby. Víš o Mém neklidu a Já vím o Tvém. Nikdo jiný o tom neví. Chtěla bych se někde v ústraní dívat na Tvou překrásnou, přitažlivou tvář. Jak toho ale mohu dosáhnout?̀  “

Text 32:

„Kvůli velké zálibě ve svatém jménu chce oddaný zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru neustále.“

Text 33:

„  ,Ó Govindo, tato mladá dívka jménem Rādhikā dnes sladkým hlasem zpívá Tvoje svatá jména a neustále přitom roní slzy, které připomínají nektar z květů.̀  “

Text 34:

„Na této úrovni bhāvy se v oddaném probudil sklon opěvovat a popisovat Pánovy transcendentální vlastnosti a je k těmto činnostem připoutaný.“

Text 35:

„  ,Ó můj Pane, Kṛṣṇovo transcendentální tělo je nesmírně sladké, ale Jeho tvář je sladší než Jeho tělo. Jeho jemný úsměv vonící medem je však ještě sladší.̀  “

Text 36:

„Oddaný pohroužený v extatických emocích ve vztahu ke Kṛṣṇovi vždy sídlí na místě, kde se Kṛṣṇa věnuje svým zábavám.“

Text 37:

„  ,Ó Pane Puṇḍarīkākṣo, kdy budu se slzami v očích v extázi tančit na břehu Jamuny při zpívání Tvého svatého jména?̀  “

Text 38:

„Toto jsou příznaky toho, kdo rozvinul náklonnost (bhāvu) ke Kṛṣṇovi. Nyní popíši příznaky toho, kdo je v lásce ke Kṛṣṇovi opravdu pokročilý. Prosím poslouchej, ó Sanātano.̀  “

Text 39:

„Slova, činnosti a příznaky toho, kdo je na úrovni lásky k Bohu, nechápe ani ten nejučenější člověk.“

Text 40:

„  ,Ani velký učenec nemůže pochopit činnosti a příznaky vznešené osobnosti, v jejímž srdci se probudila láska k Bohu.̀  “

Text 41:

„  ,Ten, kdo je skutečně pokročilý, nachází potěšení ve zpívání svatého jména Pána, který je mu nesmírně drahý. Je rozrušený a hlasitě zpívá svaté jméno. Také se směje, pláče, je neklidný a zpívá jako blázen, aniž by se staral o lidi kolem.̀  “

Text 42:

„Láska k Bohu se zvětšuje a projevuje se jako náklonnost, láskyplný hněv, láska, připoutanost, dílčí připoutanost, extáze a vznešená extáze.“

Text 43:

„Tento rozvoj je přirovnán k semínkům cukrové třtiny, jejím rostlinám, třtinové šťávě, melase, surovému cukru, rafinovanému cukru, kandovanému cukru a cukrkandlu.“

Text 44:

„Když se láska k Bohu zvětšuje, počínaje úrovní rati, která je přirovnána k počátečnímu semínku, zvětšuje se i její chuť, stejně jako je cukr postupně chutnější a chutnější s tím, jak se čistí.“

Text 45:

„V závislosti na tom, nakolik má uchazeč tyto transcendentální vlastnosti (sneha, māna a tak dále), existuje pět transcendentálních nálad – neutrální postoj, služebnictví, přátelství, rodičovská láska a milostná láska.“

Text 46:

„Těchto pět transcendentálních nálad existuje stále. Oddaný může být k jedné z nich přitahovaný a tak se stát šťastným. Kṛṣṇa mu také bude nakloněný a nechá se jím ovládat.“

Text 47:

„Když se trvalé extáze (neutralita, služebnictví a tak dále) smísí s dalšími příměsemi, oddaná služba s láskou k Bohu se změní a tvoří ji pak transcendentální nálady.“

Text 48:

„Z trvalé extáze se stává čím dál chutnější transcendentální nálada smíšením zvláštní extáze, podextáze, přirozené extáze a dočasné extáze.“

Text 49:

„Jogurt smíchaný s cukrkandlem, černým pepřem a kafrem je velmi lahodný. Nebývale chutná je i směs trvalé extáze s dalšími extatickými příznaky.“

Text 50:

„Zvláštní extáze (vibhāva) jsou dvojího druhu. Jeden druh se nazývá podpora a druhý probouzení. Zvuk Kṛṣṇovy flétny je příkladem probouzení a samotný Pán Kṛṣṇa je příkladem podpory.“

Text 51:

„Podextázemi jsou smích, tančení, zpívání a různé tělesné projevy. Přirozené extáze, jako je ztuhnutí, jsou řazeny mezi podextáze (anubhāva).“

Text 52:

„Existují ještě další prvky, počínaje naprostou sklíčeností a jásotem. Celkem je jich třicet tři druhů, a když se spojí, vzniká úžasná nálada.“

Text 53:

„Existuje pět transcendentálních nálad – neutralita, služba, přátelství, rodičovská náklonnost a milostná láska, známá také jako sladká nálada. Ta předčí všechny ostatní.“

Text 54:

„Úroveň neutrality se zvětšuje až do bodu, kdy je člověk schopen vnímat lásku k Bohu. Nálada služebnictví se postupně zvětšuje až po spontánní lásku k Bohu.“

Text 55:

„Po náladě služby následuje nálada přátelství a rodičovské lásky, která se zvětšuje až k podextázi spontánní lásky. Velikost lásky přátel, jako je Subala, sahá až k úrovni extatické lásky k Bohu.“

Text 56:

„Každá z těch pěti druhů nálad se dělí do dvou skupin – yoga (spojení) a viyoga (odloučení). Mezi náladami přátelství a rodičovské náklonnosti je mnoho druhů spojení a odloučení.“

Text 57:

„Dva extatické příznaky zvané rūḍha (pokročilý) a adhirūḍha (vysoce pokročilý) se nacházejí pouze v milostné náladě. Pokročilé extáze jsou vidět u královen z Dváraky a vysoce pokročilé u gopī.“

Text 58:

„Vysoce pokročilá extáze se dělí do dvou kategorií – jedna se nazývá mādana a druhá mohana. Setkání se nazývá mādana a odloučení se nazývá mohana.“

Text 59:

„Na úrovni mādana dochází k líbání a neomezenému množství dalších příznaků. Úroveň mohana má dvojí projevy – udghūrṇā (neklid) a citra-jalpa (různé bláznivé a emocemi pohnuté mluvení).“

Text 60:

„Bláznivé emotivní mluvení zahrnuje deset projevů, zvaných prajalpa a tak dále. Příkladem toho je deset veršů vyslovených Rādhārāṇī, kterým se říká ,Píseň pro čmelákà.“

Text 61:

„Udghūrṇā (neklid) a vivaśa-ceṣṭā (vychloubání) jsou výrazy transcendentálního šílenství. V odloučení od Kṛṣṇy oddaný zakouší Kṛṣṇovo projevení a považuje se za Kṛṣṇu.“

Text 62:

„V milostné lásce (śṛṅgāra) jsou dvě oddělení – setkání a odloučení. Na úrovni setkání existuje nekonečná různorodost, kterou ani nelze popsat.“

Text 63:

„Vipralambha obsahuje čtyři skupiny – pūrva-rāga, māna, pravāsa a prema-vaicittya.“

Text 64:

„Tři ze čtyř druhů odloučení (pūrva-rāga, pravāsa a māna) jsou oslavované u Śrīmatī Rādhārāṇī a gopī. Mezi královnami ve Dvárace převažují pocity prema-vaicittya.“

Text 65:

„  ,Má drahá přítelkyně kurarī, je noc a Pán Śrī Kṛṣṇa spí. Ty však nespíš ani neodpočíváš, ale naříkáš. Mám z toho usuzovat, že jsi stejně jako my zasažená usměvavými, velkorysými a hravými pohledy lotosookého Kṛṣṇy? Jestli ano, pak musíš mít hlubokou ránu v srdci. Je toto důvod, proč vykazuješ tyto známky nespavosti a nářku?̀  “

Text 66:

„Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, který se zjevil jako syn Nandy Mahārāje, je ve všech druzích jednání největším hrdinou a Śrīmatī Rādhārāṇī je největší hrdinkou.“

Text 67:

„  ,Kṛṣṇa je samotná Nejvyšší Osobnost Božství a je korunním drahokamem všech hrdinů. V Kṛṣṇovi jsou neustále přítomné všechny transcendentální dobré vlastnosti.̀  “

Text 68:

„  ,Transcendentální bohyně Śrīmatī Rādhārāṇī je přímým protějškem Pána Śrī Kṛṣṇy. Ze všech bohyní štěstí je ústřední postavou. Vlastní veškerou přitažlivost, se kterou dokáže upoutat i nejpřitažlivější Osobnost Božství. Je původní vnitřní energií Pána.̀  “

Text 69:

„Transcendentální vlastnosti Pána Kṛṣṇy jsou neomezené. Mezi nimi je šedesát čtyři hlavních. Uši oddaných jsou spokojené, jednoduše když slyší všechny tyto vlastnosti, jednu za druhou.“

Text 70:

„  ,Kṛṣṇa, největší hrdina, má nejkrásnější transcendentální tělo se všemi příznivými rysy. Jeho tělo září a je velice příjemné se na Něho dívat. Je mocné, silné a mladé.̀  “

Text 71:

„  ,Kṛṣṇa ovládá všechny úžasné jazyky. Je pravdomluvný a Jeho řeč je velice příjemná. Je výborný řečník, nesmírně moudrý, učenec a génius.̀  “

Text 72:

„  ,Kṛṣṇa je velkým odborníkem na umělecký požitek. Je vychytralý, šikovný, uznalý a pevně odhodlaný ve svých slibech. Ví, jak se zachovat podle času, osoby a země, a vidí prostřednictvím písem a autoritativních knih. Je velmi čistý a sebeovládnutý.̀  “

Text 73:

„  ,Pán Kṛṣṇa je stálý, ovládá své smysly, umí odpouštět, je vážný a klidný. Je ke všem stejný. Navíc je štědrý, zbožný, chrabrý a laskavý. K úctyhodným lidem je vždy uctivý.̀  “

Text 74:

„  ,Kṛṣṇa je upřímný a nezaujatý, pokorný a stydlivý a je ochráncem odevzdaných duší. Je velice šťastný a je vždy přejícím přítelem svých oddaných. Je dokonale příznivý a ovládaný láskou.̀  “

Text 75:

„  ,Kṛṣṇa je velmi vlivný, slavný a je pro všechny předmětem připoutanosti. Je útočištěm dobrých a ctnostných, přitahuje mysli žen a všichni Ho uctívají. Je nesmírně bohatý.̀  “

Text 76:

„  ,Kṛṣṇa je Nejvyšší a neustále je opěvován jako Nejvyšší Pán a vládce. Všechny výše zmíněné transcendentální vlastnosti se v Něm proto nacházejí. Padesát vlastností Nejvyšší Osobnosti Božství, které zde byly vyjmenovány, je hlubokých jako oceán. Jinými slovy, je těžké je plně pochopit.̀  “

Text 77:

„  ,Tyto vlastnosti jsou někdy v nepatrné míře projevené v živých bytostech, ale v Nejvyšší Osobnosti Božství jsou projevené plně.̀  “

Text 78:

„  ,Vedle těchto padesáti vlastností je v Nejvyšší Osobnosti Božství přítomných ještě dalších pět, které jsou částečně přítomné v polobozích, jako je Śiva.̀  “

Text 79-81:

„  ,Tyto vlastnosti jsou: (1) Pán se neustále nachází ve svém původním postavení, (2) je vševědoucí, (3) je vždy svěží a mladý, (4) je zhuštěnou podobou věčnosti, poznání a blaženosti a (5) vlastní veškerou mystickou dokonalost. Existuje dalších pět vlastností, které se nacházejí na Vaikuṇṭhách v Nārāyaṇovi, Pánu Lakṣmī. Tyto vlastnosti jsou přítomné také v Kṛṣṇovi, ale ne v polobozích, jako je Pán Śiva, nebo v jiných živých bytostech. Jedná se o tyto: (1) Pán vlastní nepochopitelnou svrchovanou moc, (2) ze svého těla projevuje nesčetné vesmíry, (3) je původním zdrojem všech inkarnací, (4) nepřátelům, které zabije, udílí osvobození a (5) má schopnost upoutat pozornost vznešených osobností, jež jsou spokojené samy v sobě. I když jsou tyto vlastnosti přítomné v Nārāyaṇovi, vládnoucím Božstvu Vaikuṇṭh, jsou ještě úžasnějším způsobem přítomné v Kṛṣṇovi.̀  “

Text 82-83:

„  ,Vedle těchto šedesáti transcendentálních vlastností má Kṛṣṇa ještě další čtyři transcendentální vlastnosti, které se neprojevují dokonce ani v osobnosti Nārāyaṇa. (1) Kṛṣṇa je jako oceán plný vln zábav, které udivují každého ve třech světech. (2) Při svých milostných zábavách má vždy kolem sebe drahé oddané, jejichž lásce k Němu se nic nevyrovná. (3) Melodickou hrou na svou flétnu přitahuje mysl všech tří světů. (4) Jeho osobní krása a bohatství se nedají s ničím srovnávat. Nikdo se Mu nevyrovná a nikdo Ho nepředčí. Takto Osobnost Božství udivuje všechny pohyblivé i nehybné živé bytosti ve třech světech. Je tak krásný, že se Mu říká Kṛṣṇa.̀  “

Text 84-85:

„  ,Oproti Nārāyaṇovi má Kṛṣṇa navíc ještě čtyři výjimečné transcendentální vlastnosti – své úžasné zábavy, množství úžasných společníků, kteří jsou Mu nesmírně drazí (jako gopī), úžasnou krásu a úžasný zvuk své flétny. Pán Kṛṣṇa je vznešenější než obyčejné živé bytosti a polobozi jako Pán Śiva. Je dokonce vznešenější než Jeho osobní expanze, Nārāyaṇa. Nejvyšší Osobnost Božství má tedy v plné míře celkem šedesát čtyři transcendentálních vlastností.̀  “

Text 86:

„Nespočet transcendentálních vlastností má i Śrīmatī Rādhārāṇī. Dvacet pět z nich je hlavních a ty Śrī Kṛṣṇu ovládají.̀  “

Text 87-91:

„  ,Toto je dvacet pět hlavních transcendentálních vlastností Śrīmatī Rādhārāṇī: (1) Je nesmírně sladká. (2) Je neustále svěže mladá. (3) Má neklidné oči. (4) Má zářivý úsměv. (5) Má překrásné, příznivé linky na těle. (6) Těší Kṛṣṇu svou tělesnou vůní. (7) Je výborná zpěvačka. (8) Její řeč je okouzlující. (9) Je odbornicí na žerty a příjemnou mluvu. (10) Je velmi pokorná. (11) Vždy oplývá milostí. (12) Je vychytralá. (13) Zručně plní své povinnosti. (14) Je stydlivá. (15) Je vždy uctivá. (16) Je vždy klidná. (17) Je vždy vážná. (18) Umí si užívat života. (19) Nachází se na nejvyšší úrovni extatické lásky. (20) Je schránkou milostných vztahů v Gókule. (21) Je nejslavnější z pokorných oddaných. (22) Je velmi milá ke starším lidem. (23) Je ovládaná láskou svých přítelkyň. (24) Je nejpřednější gopī. (25) Vždy má Kṛṣṇu pod svou vládou. Krátce řečeno, vlastní nespočet transcendentálních vlastností, stejně jako Pán Kṛṣṇa.̀  “

Text 92:

„Základem všech transcendentálních nálad je určitý hrdina a hrdinka a Śrīmatī Rādhārāṇī s Pánem Kṛṣṇou, synem Mahārāje Nandy, jsou nejlepší.“

Text 93:

„Tak jako jsou Pán Kṛṣṇa a Śrīmatī Rādhārāṇī předmětem a útočištěm nálady milostné lásky, v náladě služebnictví je Kṛṣṇa, syn Mahārāje Nandy, předmět a služebníci jako Citraka, Raktaka a Patraka jsou útočiště. V transcendentální náladě přátelství je Pán Kṛṣṇa předmět a přátelé jako Śrīdāmā, Sudāmā a Subala jsou útočištěm. V transcendentální náladě rodičovské náklonnosti je Kṛṣṇa předmětem a matka Yaśodā s Mahārājem Nandou jsou útočištěm.“

Text 94:

„Poslouchej nyní, jak se tyto nálady objevují a jak je realizují oddaní na různých transcendentálních úrovních.“

Text 95-98:

„  ,Pokročilým oddaným, kteří jsou přirozeně blažení, čistou oddanou službou zcela oproštění od veškerých hmotných nečistot, neustále spokojení, v srdci jasně osvícení, trvale připoutaní k chápání transcendentálního významu Śrīmad-Bhāgavatamu, kteří vždy dychtí po společnosti pokročilých oddaných, pro které je celým životem štěstí ve službě lotosovým nohám Govindy a kteří neustále vykonávají důvěrné láskyplné činnosti, se prostřednictvím minulých i současných očistných postupů semínko lásky (rati) rozrůstá v srdci. Směs extatických přísad tak získává na chuti a díky tomu, že ji oddaný může vnímat, dosahuje nejvyšší úrovně úžasu a hluboké blaženosti.̀  “

Text 99:

„Výměny mezi Kṛṣṇou a různými oddanými v různých transcendentálních náladách nemohou zakusit neoddaní. Rozmanité druhy oddané služby opětované Nejvyšší Osobností Božství dovedou pochopit a ocenit pokročilí oddaní.“

Text 100:

„  ,Neoddaní nemohou pochopit opětování transcendentálních nálad mezi Pánem a oddanými. Tomu je v každém ohledu těžké porozumět. Avšak ten, kdo vše zasvětil lotosovým nohám Kṛṣṇy, si může tyto transcendentální nálady vychutnávat.̀  “

Text 101:

„Tento stručný popis je pojednáním o konečném životním cíli. Je to pátý a konečný cíl, nad úrovní osvobození. Říká se mu kṛṣṇa-prema-dhana, poklad lásky ke Kṛṣṇovi.“

Text 102:

„Už dříve jsem k pochopení těchto nálad zplnomocnil tvého bratra Rūpu Gosvāmīho. Došlo k tomu v době, kdy jsem ho učil na Dašášvamédha-ghátu v Prajágu.“

Text 103:

„Ó Sanātano, měl bys šířit zjevená písma o oddané službě a odhalovat ztracená poutní místa v oblasti Mathury.“

Text 104:

„Ustanov oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi a Rādhārāṇī ve Vrindávanu. Měl bys také sestavit písma o bhakti a z Vrindávanu pak učení o bhakti šířit.“

Text 105:

Śrī Caitanya Mahāprabhu pak poučil Sanātanu Gosvāmīho o správném odříkání podle dané situace a ve všech ohledech zakázal suché odříkání a spekulativní poznání.

Text 106-107:

„  ,Ten, kdo v sobě nechová zášť a je naopak laskavým přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, je vyrovnaný ve štěstí i neštěstí, vždy spokojený, odpouští, ovládá se a s odhodlaností vykonává oddanou službu s myslí a inteligencí upřenou na Mě – takový Můj oddaný je Mi velmi drahý.̀  “

Text 108:

„  ,Velmi drahý je Mi ten, kdo nikomu nezpůsobuje problémy či úzkost, kdo se nenechá nikým rozrušit a není ovlivněn radostí, hněvem, strachem a úzkostí.̀  “

Text 109:

„  ,Oddaný, který nezávisí na druhých, ale pouze na Mně, který je čistý uvnitř i vně, dovedný, netečný k hmotným věcem, bezstarostný a prostý všech bolestí a který odmítá všechny zbožné i bezbožné činnosti, je Mi velmi drahý.̀  “

Text 110:

„  ,Drahý je Mi ten, kdo je prostý hmotné radosti, nenávisti, nářku a touhy, kdo se zříká jak hmotně příznivých, tak hmotně nepříznivých věcí a kdo je Mi oddaný.̀  “

Text 111-112:

„  ,Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele, je vyrovnaný v úctě i pohaně, horku i zimě, štěstí i neštěstí, slávě i potupě, není připoutaný k hmotným věcem a je vždy vážný a za každých okolností spokojený, kdo se nestará o to, kde bude bydlet, a je vždy neochvějný v oddané službě – takový člověk je Mi velmi drahý.̀  “

Text 113:

„  ,Oddaní, kteří tyto věčné zásady vědomí Kṛṣṇy následují s velkou vírou a oddaností a přijímají Mne jako nejvyšší cíl, jsou Mi nesmírně drazí.̀  “

Text 114:

„  ,Neleží snad na cestách roztrhané šaty? Přestaly snad stromy, které tu jsou proto, aby živily druhé, dávat milodary? Vyschly už řeky a nedávají vodu žíznivým? Jsou snad jeskyně v horách zavřené, nebo snad dokonce neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neochraňuje plně odevzdané duše? Proč by tedy měli tak učení lidé, jako jsou oddaní, chodit lichotit těm, kdo jsou omámení tvrdě vydělaným majetkem?̀  “

Text 115:

Sanātana Gosvāmī se potom Śrī Caitanyi Mahāprabhua zeptal na veškeré závěry týkající se oddané služby a Pán mu podrobně vysvětlil všechny důvěrné významy Śrīmad-Bhāgavatamu.

Text 116:

Ve zjeveném písmu Hari-vaṁśa je uveden popis Goloky Vṛndāvanu, planety, kde věčně sídlí Pán Śrī Kṛṣṇa. Promluvil tak král Indra, když se odevzdal Kṛṣṇovi a modlil se k Němu poté, co Kṛṣṇa zvedl kopec Góvardhan.

Text 117-118:

Klamné příběhy odporující závěrům vědomí Kṛṣṇy se týkají zničení yaduovské dynastie, Kṛṣṇova odchodu, příběhu, jak se Kṛṣṇa a Balarāma zjevili z černého a bílého vlasu Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua, a příběhu o únosu královen. Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil Sanātanovi Gosvāmīmu správné závěry těchto příběhů.

Text 119:

Sanātana Gosvāmī pak pokorně přijal postavení nižší než stéblo trávy. Symbolicky si vzal trs trávy do úst, padl na zem, uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a přednesl následující prosbu.

Text 120:

Sanātana Gosvāmī řekl: „Můj drahý Pane, jsem člověk nesmírně nízkého původu. Ve skutečnosti jsem služebník nízko zrozených lidí, a jsem proto hluboce pokleslý. Ty jsi mne však naučil závěry, které nezná ani Pán Brahmā.“

Text 121:

„Závěry, o kterých jsi mne poučil, jsou oceánem nektaru pravdy. Moje mysl není schopna pojmout ani kapku z tohoto oceánu.“

Text 122:

„Pokud chceš, aby mrzák jako já tančil, uděl mi prosím transcendentální požehnání tím, že mi své lotosové nohy položíš na hlavu.“

Text 123:

„Nyní mi prosím řekni: ,Nechť se ti vše, co jsem vysvětlil, plně vyjeví.̀ Tímto požehnáním mi dáš sílu to vše popsat.“

Text 124:

Śrī Caitanya Mahāprabhu potom položil na hlavu Sanātany Gosvāmīho ruku a požehnal mu: „Nechť se ti všechny tyto pokyny vyjeví.“

Text 125:

Stručně jsem tak popsal rozhovor o konečném cíli života, lásce k Bohu. Milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua se obšírně popsat nedá.

Text 126:

Každý, kdo slyší toto učení, které Pán předal Sanātanovi Gosvāmīmu, velmi rychle zrealizuje lásku k Bohu, ke Kṛṣṇovi.

Text 127:

Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.