Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.52

Verš

rahūgaṇaitat tapasā na yāti
na cejyayā nirvapaṇād gṛhād vā
na cchandasā naiva jalāgni-sūryair
vinā mahat-pāda-rajo-’bhiṣekam

Synonyma

rahūgaṇa — ó králi Rahūgaṇo; etat — toto; tapasā — tvrdou askezí; na yāti — nezíská; na — ani; ca — také; ijyayā — okázalým uctíváním; nirvapaṇāt — přijetím stavu odříkání; gṛhāt — domácím prováděním obětí; — nebo; na chandasā — ani studiem Véd; na — ani; eva — zajisté; jala-agni-sūryaiḥ — uctíváním vody, ohně nebo spalující sluneční záře; vinā — bez; mahat-pāda-rajaḥ — prachem z lotosových nohou mahātmy; abhiṣekam — pokropení.

Překlad

„  ,Ó králi Rahūgaṇo, nikdo nemůže dosáhnout oddané služby, dokud nevezme na svou hlavu prach z lotosových nohou čistého oddaného (mahājany neboli mahātmy). Oddané služby nelze dosáhnout pouhým podstupováním tvrdé askeze, okázalým uctíváním Božstva, přísným dodržováním usměrňujících zásad stavu sannyās či gṛhastha, ani studováním Véd, potápěním se do vody a vystavováním se ohni či spalujícím slunečním paprskům.̀  “

Význam

Tento verš se nachází ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.12.12). Jaḍa Bharata zde říká králi Rahūganovi, jak dosáhl úrovně paramahaṁsy. Mahārāja Rahūgaṇa, král Sindhu-sauvíry, se zeptal Jaḍy Bharaty, jak dospěl na tuto úroveň. Král si ho původně zavolal, aby nesl jeho nosítka, ale když od paramahaṁsy Jaḍy Bharaty uslyšel o nejvyšší filosofii, vyjádřil údiv a zeptal se ho, jak dosáhl tak vznešeného osvobození. Jaḍa Bharata tehdy krále poučil, jak se odpoutat od náklonnosti k hmotě.