Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.32

Verš

vilajjamānayā yasya
sthātum īkṣā-pathe ’muyā
vimohitā vikatthante
mamāham iti durdhiyaḥ

Synonyma

vilajjamānayā — stydící se; yasya — před kým; sthātum — zůstat; īkṣā-pathe — tam, kam se dívá; amuyā — jí (māyou); vimohitāḥ — zmatení; vikatthante — chvástají se; mama — moje; aham — já; iti — tak; durdhiyaḥ — mající ubohou inteligenci.

Překlad

„  ,Kṛṣṇova vnější klamná energie māyā se před Ním vždy stydí stát, stejně jako se temnota stydí před slunečním světlem. Tato māyā však mate nešťastníky, kteří postrádají inteligenci, a ti se pak chvástají, že tento hmotný svět je jejich a že oni jsou ti, kdo z něj mají mít požitek.̀  “

Význam

Celý svět je zmatený, protože si lidé myslí: „Toto je má země“, „Amerika je moje“, „Indie je moje“. Neznají skutečnou hodnotu života a myslí si, že toto hmotné tělo a země, kde bylo vytvořeno, jsou vším. To je základní princip nacionalismu, socialismu a komunismu. Takovéto uvažování, které živou bytost pouze mate, není nic jiného než darebáctví. Způsobuje ho temnota māyi. Jakmile si však člověk začne být vědomý Kṛṣṇy, je od těchto mylných představ okamžitě osvobozen. Tento verš je citátem ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.5.13). Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.7.47) se nachází také další příhodný verš:

śaśvat praśāntam abhayaṁ pratibodha-mātraṁ
śuddhaṁ samaṁ sad-asataḥ paramātma-tattvam
śabdo na yatra puru-kārakavān kriyārtho
māyā paraity abhimukhe ca vilajjamānā
tad vai padaṁ bhagavataḥ paramasya puṁso
brahmeti yad vidur ajasra-sukhaṁ viśokam

„To, co je realizováno jako Absolutní Brahman, je plné neomezené blaženosti beze stopy zármutku. To je zajisté konečný aspekt nejvyššího poživatele, Osobnosti Božství. Je věčně prostý strachu a neklidu a na rozdíl od hmoty je naprosto vědomý, je neznečištěný a nestranný. Je hlavní a prvotní příčinou všech příčin a následků, neexistují v Něm oběti ústící v plodonosné činy a klamná energie před Ním nemůže obstát.“

Tento verš vyslovil Pán Brahmā na dotaz velkého mudrce Nārady. Nārada se divil, že vidí stvořitele vesmíru meditovat, neboť to svědčilo o tom, že by mohl existovat někdo vyšší než Pán Brahmā. Při odpovídání na Nāradovu otázku popsal Pán Brahmā postavení māyi a zmatených živých bytostí a tehdy vyslovil tento verš.