Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.109
Verš
‘vaidhī bhakti’ bali’ tāre sarva-śāstre gāya
Synonyma
rāga-hīna — ti, kdo postrádají spontánní pouto ke Kṛṣṇovi; jana — osoby; bhaje — vykonávají oddanou službu; śāstrera ājñāya — podle usměrňujících zásad popsaných ve zjevených písmech; vaidhī bhakti — usměrněná oddaná služba; bali' — nazývající se; tāre — to; sarva-śāstre — všechna zjevená písma; gāya — zpívají.
Překlad
„Ti, kdo ještě nedosáhli úrovně spontánní připoutanosti v oddané službě, slouží pod vedením pravého duchovního mistra podle usměrňujících zásad popsaných ve zjevených písmech. Tento druh oddané služby písma označují jako vaidhī bhakti.“
Význam
Na začátku musí člověk naslouchat pravému duchovnímu mistrovi. To je příznivé pro pokrok v oddané službě. V rámci tohoto procesu oddaný pod vedením duchovního mistra naslouchá, zpívá, vzpomíná a věnuje se uctívání Božstev. To jsou prvotní nejdůležitější činnosti oddané služby. Oddaná služba se nesmí vykonávat pro nějaký hmotný cíl. Člověk by ani neměl toužit po splynutí s Absolutní Pravdou. Taková služba musí být vykonávána pouze z lásky. Ahaitukī, apratihatā. Oddaná služba musí být prostá vedlejších motivů. Pokud tomu tak je, žádné hmotné okolnosti ji nezastaví a oddaný může postupně dospět až na úroveň spontánní láskyplné služby. Dítě se posílá do školy přes jeho nevoli, aby získalo vzdělání, ale když ho to začne v dalších letech trochu bavit, zapojí se samo od sebe a stane se učencem. Nikoho nelze donutit, aby se stal učencem, ale na začátku se někdy nátlak používá. Dítě je donuceno chodit do školy a učit se číst a psát podle pokynů svých učitelů. To je rozdíl mezi vaidhī bhakti a spontánní bhakti. Spící láska ke Kṛṣṇovi, která se nachází v srdci každé bytosti, se pouze musí probudit usměrňujícím procesem oddané služby. Psaní na stroji se učíme podle zásad učebnice strojopisu. Musíme se naučit správnému prstokladu a cvičit. Když to zvládneme, můžeme psát rychle a bez chyb, aniž bychom se vůbec dívali na klávesnici. Stejné je to s usměrňujícími zásadami oddané služby. Pokud je následujeme tak, jak je předkládá duchovní mistr, můžeme dosáhnout spontánní láskyplné služby, kterou už má každý v srdci (nitya-siddha kṛṣṇa-prema).
Spontánní služba není nic umělého. Musíme pouze na tuto úroveň dospět vykonáváním oddané služby podle usměrňujících zásad. Je tedy třeba praktikovat naslouchání a zpívání a následovat další usměrňující zásady, jako je čištění chrámu, osobní hygiena, vstávat časně ráno, zúčastňovat se maṅgala-ārati a tak dále. Pokud od začátku nejsme na úrovni spontánní služby, musíme přijmout usměrněnou službu podle pokynů duchovního mistra. Této usměrněné službě se říká vaidhī bhakti.