Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 21.145
Verš
kṛṣṇa-kṛpā tomāra upare
mora citta-bhrama kari’, nijaiśvarya-mādhurī,
mora mukhe śunāya tomāre
Synonyma
punaḥ — znovu; kahe — On říká; bāhya-jñāne — při vnějším vědomí; āna — něco jiného; kahite — mluvit; kahiluṅ — řekl jsem; āne — jinou věc; kṛṣṇa-kṛpā — milost Pána Kṛṣṇy; tomāra — tobě; upare — vůči; mora — Mé; citta-bhrama — mentální výmysly; kari' — vytvářející; nija-aiśvarya — svůj vlastní majestát; mādhurī — sladkost; mora mukhe — skrze Má ústa; śunāya — umožnil slyšet; tomāre — tobě.
Překlad
Śrī Caitanya Mahāprabhu se vrátil k vnějšímu vědomí a řekl: „Nemluvil jsem o tom, o čem jsem chtěl mluvit původně. Pán Kṛṣṇa je k tobě velice milostivý, protože zmátl Mou mysl a vyjevil svůj osobní majestát a sladkost. Zařídil, abys toto vše ode Mne vyslechl pro své pochopení.“
Význam
Śrī Caitanya Mahāprabhu přiznal, že mluvil jako šílenec, což kvůli pochopení těch, kdo se nacházejí na úrovni vnější energie, neměl dělat. Jeho výroky o Kṛṣṇově těle, vlastnostech a flétně by světskému člověku připadaly jako výroky šílence. Skutečností bylo, že se Kṛṣṇa chtěl Sanātanovi Gosvāmīmu vyjevit ze své zvláštní milosti vůči němu. Kṛṣṇa zkrátka skrze ústa Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který se choval jako šílený, vysvětlil Sanātanovi Gosvāmīmu sebe i svoji flétnu. Śrī Caitanya Mahāprabhu přiznal, že chtěl Sanātanovi Gosvāmīmu říci něco jiného, ale ve své transcendentální extázi hovořil o odlišném námětu.