Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 21.135
Verš
ati-madhu smita — sukiraṇe
e-tine lāgila mana, lobhe kare āsvādana,
śloka paḍe svahasta-cālane
Synonyma
kṛṣṇa-aṅga — Kṛṣṇova transcendentálního těla; mādhurya — sladkosti; sindhu — oceán; su-madhura — přesladká; mukha — tvář; indu — jako měsíc v úplňku; ati-madhu — neobyčejně sladký; smita — úsměv; su-kiraṇe — paprsek měsíčního světla; e-tine — tyto tři; lāgila mana — přitahovaly mysl; lobhe — s větší a větší dychtivostí; kare āsvādana — vychutnával si; śloka paḍe — recituje verš; sva-hasta-cālane — pohybující rukou.
Překlad
„Transcendentální podoba Pána Śrī Kṛṣṇy se přirovnává k oceánu. Zvláště krásným výjevem je měsíc nad tímto oceánem – tvář Śrī Kṛṣṇy – a ještě neobyčejnějším výjevem je Jeho úsměv, který je sladší než sladkost a připomíná zářící paprsky měsíčního svitu.“ Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu hovořil o těchto věcech se Sanātanou Gosvāmīm, v mysli se Mu začala vybavovat jedna věc za druhou. V extázi máchal rukama a přednesl jeden verš.