Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 21.127
Verš
dui gaṇḍa sucikkaṇa, jini’ maṇi-sudarpaṇa,
sei dui pūrṇa-candra jāni
lalāṭe aṣṭamī-indu, tāhāte candana-bindu,
sei eka pūrṇa-candra māni
sei dui pūrṇa-candra jāni
lalāṭe aṣṭamī-indu, tāhāte candana-bindu,
sei eka pūrṇa-candra māni
Synonyma
dui — dvě; gaṇḍa — tváře; su-cikkaṇa — nesmírně jasné; jini' — pokořující; maṇi-su-darpaṇa — zářící drahokamy; sei dui — tyto dva; pūrṇa-candra — měsíce v úplňku; jāni — považuji; lalāṭe — na čele; aṣṭamī-indu — měsíc osmého dne (půlměsíc); tāhāte — na tom; candana-bindu — kapku santálové pasty; sei — tuto; eka — jeden; pūrṇa-candra — měsíc v úplňku; māni — považuji za.
Překlad
„Kṛṣṇa má dvě tváře, které září jako drahokamy a jsou považovány za měsíce v úplňku. Jeho čelo je považováno za půlměsíc a kapka santálu na Jeho čele je také považována za měsíc.“