Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVACÁTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 20.311

Verš

‘śiva’ — māyā-śakti-saṅgī, tamo-guṇāveśa
māyātīta, guṇātīta ‘viṣṇu’ — parameśa

Synonyma

śiva — Pán Śiva; māyā-śakti-saṅgī — společník vnější energie; tamaḥ-guṇa-āveśa — pohroužený v kvalitě nevědomosti; māyā-atīta — transcendentální vůči vnější energii; guṇa-atīta — transcendentální vůči hmotným kvalitám; viṣṇu — Viṣṇu; parama-īśa — Nejvyšší Pán.

Překlad

„Pán Śiva je společník vnější energie, a proto je pohroužený v hmotné kvalitě temna. Pán Viṣṇu je vůči māyi i jejím kvalitám transcendentální; proto je Nejvyšší Osobnost Božství.“

Význam

Viṣṇu se nachází mimo dosah hmotného projevu a není ovládaný hmotnou energií. Je svrchovaně nezávislý Pán, Osobnost Božství. To uznává i Śaṅkarācārya: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt (Gītā-bhāṣya). Ve své původní přirozené podobě je Śiva mahā-bhāgavata, svrchovaný oddaný Pána, ale protože přijímá společnost māyi, zvláště kvality nevědomosti, není prostý jejího vlivu. Tento blízký vztah u Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, zcela schází. Pán Śiva māyu přijímá, ale v přítomnosti Pána Viṣṇua māyā neexistuje. Pán Śiva tedy musí být považován za produkt māyi. Když je Pán Śiva prostý vlivu māyi, je v postavení mahā-bhāgavaty, svrchovaného oddaného Pána Viṣṇua. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ.