Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 15.264

Verš

ṣāṭhīre kaha — tāre chāḍuka, se ha-ila ‘patita’
‘patita’ ha-ile bhartā tyajite ucita

Synonyma

ṣāṭhīre kaha — řekni Ṣāṭhī; tāre chāḍuka — ať se ho vzdá; se ha-ila — stal se; patita — pokleslý; patita ha-ile — když někdo poklesl; bhartā — takového manžela; tyajite — vzdát se; ucita — je povinnost.

Překlad

„Řekni mé dceři Ṣāṭhī, aby přerušila vztah se svým manželem, protože poklesl. Pokud manžel poklesne, je povinností manželky vztah ukončit.“

Význam

Śrīla Sārvabhauma Bhaṭṭācārya zvážil, že zabití Amoghy by pachateli přineslo hříšné následky za zabití těla brāhmaṇy. Ze stejného důvodu nebylo žádoucí, aby Bhaṭṭācārya spáchal sebevraždu, protože byl také brāhmaṇa. Obě řešení tedy byla nepřijatelná, a proto se Bhaṭṭācārya rozhodl přerušit s Amoghou vztahy a již nikdy více mu nepohlédnout do tváře.

Co se týče zabití těla brāhmaṇy, Śrīmad-Bhāgavatam (1.7.53) přináší následující nařízení týkající se brahma-bandhua, člověka zrozeného z brāhmaṇského otce, avšak postrádajícího brāhmaṇské vlastnosti:

śrī-bhagavān uvāca

brahma-bandhur na hantavya
ātatāyī vadhār-haṇaḥ

„Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa řekl: ,Brahma-bandhu nesmí být zabit. Pokud však zaútočí, je třeba ho zabít.̀  “

Śrīla Śrīdhara Svāmī tento citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu komentuje veršem ze smṛti:

ātatāyinam āyāntam
api vedānta-pāragam
jighāṁ santaṁ jighāṁsīyān
na tena brahma-hā bhavet

„  ,Útočník, který se chystá zabít, může být vzdělaným znalcem vedānty, ale přesto by měl být zabit, protože ze zášti zabíjí druhé. V takovém případě není zabití brāhmaṇy hříšné.̀  “

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.7.57) se také říká:

vapanaṁ draviṇādānaṁ
sthānān niryāpaṇaṁ tathā
eṣa hi brahma-bandhūnāṁ
vadho nānyo 'sti daihikaḥ

„Trestem předepsaným pro brahma-bandhua je useknutí vlasů, odebrání majetku a vyhnání z domu. Nikde se nenařizuje zabít tělo.“

Ṣāṭhī, dceři Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, bylo doporučeno, aby vztah se svým manželem ukončila. Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.18) k tomu říká: na patiś ca sa syān na mocayed yaḥ samupeta-mṛtyum – „Člověk se nemůže stát manželem, pokud ty, kdo na něm závisejí, nedokáže osvobodit od nevyhnutelné smrti.“ Pokud si člověk není vědom Kṛṣṇy a nemá duchovní sílu, nemůže svoji manželku ochránit před opakovaným rozením a umíráním, a proto ho jako manžela nelze přijmout. Žena by měla svůj život a vše ostatní zasvětit Kṛṣṇovi, aby mohla udělat další pokrok v rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Pokud její manžel zanechá rozvoje vědomí Kṛṣṇy a ona se vzdá svých vztahů s ním, následuje příkladu dvija-patnī, manželek brāhmaṇů provádějících oběti. Ženu za přerušení takového vztahu nelze odsuzovat. Śrī Kṛṣṇa v tomto ohledu dvija-patnī ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.23.31–32) ujišťuje:

patayo nābhyasūyeran
pitṛ-bhrātṛ-sutādayaḥ
lokāś ca vo mayopetā
devā apy anumanvate
na prītaye ’nurāgāyahy aṅga-saṅgo nṛṇām iha
tan mano mayi yuñjānā
acirān mām avāpsyatha

„Mé drahé dvija-patnī, nebojte se, že vás manželé po návratu domů zavrhnou. Ani vaši bratři, synové či otcové vás neodmítnou. Protože jste Mé čisté oddané, budou s vámi spokojeni nejen vaši příbuzní, ale také ostatní lidé i polobozi. Transcendentální láska ke Mně nezávisí na tělesných svazcích, ale každý, jehož mysl je vždy pohroužena ve Mně, ke Mně zcela jistě velmi brzy přijde, aby byl věčně se Mnou.“