Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 6.223
Verš
māgiyā khāñā kare jīvana rakṣaṇa
Synonyma
Překlad
„Člověk ve stavu odříkání by měl neustále zpívat svaté jméno Pána. Při životě by se měl udržovat tak, že si něco vyžebrá.“
Význam
V Hari-bhakti-vilāse se na konci dvacáté Vilāsy (20.366, 379, 382) píše:
likhitāni na tu tyakta- parigraha-mahātmanām
kīrtayanti hariṁ ye vai te taranti bhavārṇavam
kurvatāṁ parama-prītyā kṛtyam anyan na rocate
Zámožný hospodář nemůže žít jako ten, kdo je ve stavu odříkání a přijímá útočiště jen u svatého jména. Takový hospodář by měl zpívat Kṛṣṇovo svaté jméno ráno, v poledne a večer. Potom bude schopný překonat nevědomost. Čistí oddaní ve stavu odříkání, kteří se zcela odevzdali Kṛṣṇovým lotosovým nohám, by však měli zpívat svaté jméno Pána s velkou láskou a vírou a neustále vzpomínat na Kṛṣṇovy lotosové nohy. Neměli by se zabývat ničím jiným než zpíváním svatého jména Pána. V knize Bhakti-sandarbha (283) Śrīla Jīva Gosvāmī píše:
yady api śrī-bhāgavata-mate pañca-rātrādi-vad-arcana-mārgasyāvaśyakatvaṁ nāsti, tad vināpi śaraṇāpatty-ādīnām ekatareṇāpi puruṣārtha-siddher abhihitatvāt.
„Podle názoru Śrīmad-Bhāgavatamu není uctívání Božstev nezbytné, tak jako není nutné následovat určité předpisy Pañcarātry a dalších písem. Bhāgavatam říká, že naprostého úspěchu v lidském životě lze dosáhnout i bez uctívání Božstev pomocí kteréhokoliv jiného způsobu oddané služby, jako například tím, že se člověk jednoduše odevzdá u Pánových nohou a chce Jeho ochranu.“