Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » KAPITOLA ČTVRTÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 4.179

Verš

āmi ta’ — sannyāsī, āmāra ‘sama-dṛṣṭi’ dharma
candana-paṅkete āmāra jñāna haya ‘sama’

Synonyma

āmi — Já; ta' — zajisté; sannyāsī — ve stavu odříkání; āmāra — Moje; sama-dṛṣṭi — vidění všeho na stejné úrovni; dharma — povinnost; candana-paṅkete — mezi santálovou pastou a blátem; āmāra — Moje; jñāna — poznání; haya — je; sama — stejné.

Překlad

,  „Jsem ve stavu odříkání, a proto je Mou povinností nerozlišovat a být vyrovnaný. Se svým poznáním musím stejně přistupovat k santálové pastě i špinavému blátu.̀  “

Význam

Sannyāsī neboli člověk ve stavu odříkání musí být vždy vyrovnaný, a to je také povinností učeného člověka a vaiṣṇavy. Vaiṣṇava, sannyāsī nebo učený člověk nemá žádné pojetí hmotného světa, což znamená, že pro něho cokoliv hmotného postrádá jakoukoliv důležitost. Netouží po santálové pastě pro svůj požitek, ani ho uspokojování smyslů nevede k tomu, že by nenáviděl bláto. Sannyāsīho, vaiṣṇavu nebo učeného člověka vůbec nezajímá přijímání či odmítání hmotných věcí. Pokročilý oddaný si netouží něčeho užívat a něco odmítat. Jeho jedinou povinností je přijmout cokoliv, co je příznivé pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Vaiṣṇava by měl být netečný vůči světskému požitku i vůči odříkání a neustále by měl toužit po duchovním životě v podobě služby Pánu.