CC Antya 17.41

“kaṇṭhera gambhīra dhvani,

navaghana-dhvani jini',
yāra guṇe kokila lājāya
tāra eka śruti-kaṇe,

ḍubāya jagatera kāṇe,
punaḥ kāṇa bāhuḍi' nā āya
Překlad slovo od slova: 
kaṇṭhera — hrdla; gambhīra — hluboký; dhvani — zvuk; nava-ghana — čerstvých mračen; dhvani — hřmĕní; jini' — překonávající; yāra — čeho; guṇe — vlastnosti; kokila — kukačku; lājāya — zahanbují; tāra — toho; eka — jedním; śruti-kaṇe — útržkem melodie; ḍubāya — zaplavuje; jagatera — celého svĕta; kāṇe — ucho; punaḥ — znovu; kāṇa — ucho; bāhuḍi' — dostávající se ven; āya — nemůže vyjít.
Překlad: 
„Kṛṣṇův hluboký hlas duní víc než čerstvá mračna a Jeho sladká píseň zahanbuje dokonce i sladký hlas kukačky. Jeho píseň je ve skutečnosti tak sladká, že pouhý útržek její melodie může zaplavit celý tento svĕt. Ten, komu vstoupí do ucha, už neuslyší nic jiného.“