Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 14.41
Verš
prāpta-praṇaṣṭācyuta-vitta ātmā
yayau viṣādojjhita-deha-gehaḥ
gṛhīta-kāpālika-dharmako me
vṛndāvanaṁ sendriya-śiṣya-vṛndaḥ
yayau viṣādojjhita-deha-gehaḥ
gṛhīta-kāpālika-dharmako me
vṛndāvanaṁ sendriya-śiṣya-vṛndaḥ
Synonyma
prāpta — získaný; praṇaṣṭa — ztracený; acyuta — Kṛṣṇa; vittaḥ — poklad; ātmā — mysl; yayau — šla; viṣāda — ze zoufalství; ujjhita — zavržené; deha-gehaḥ — tělo i domov; gṛhīta — přijaté; kāpālika-dharmakaḥ — náboženské zásady kāpālika-yogīho, což je druh žebravého mnicha; me — Mými; vṛndāvanam — do Vrindávanu; sa — se; indriya — smysly; śiṣya-vṛndaḥ — žáky.
Překlad
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Moje mysl nejdříve nějakým způsobem získala poklad Kṛṣṇy, ale zase Ho ztratila. Ze zoufalství se proto vzdala Mého těla i domova a přijala náboženské zásady kāpālika-yogīho. Potom i s Mými smysly jakožto svými žáky odešla do Vrindávanu.“
Význam
Tento verš je zjevně metaforou.