Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 1.114
Verš
tathāhaṁ sā rādhā tad idam ubhayoḥ saṅgama-sukham
tathāpy antaḥ-khelan-madhura-muralī-pañcama-juṣe
mano me kālindī-pulina-vipināya spṛhayati
Synonyma
priyaḥ — nesmírně drahý; saḥ — On; ayam — tento; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; saha-cari — ó Má drahá přítelkyně; kuru-kṣetra-militaḥ — se kterým jsem se setkala na Kurukšétře; tathā — také; aham — Já; sā — tato; rādhā — Rādhārāṇī; tat — tato; idam — toto; ubhayoḥ — Nás obou; saṅgama-sukham — štěstí ze setkání; tathā api — přesto; antaḥ — v nitru; khelan — hrající; madhura — sladkou; muralī — flétny; pañcama — pátou notu; juṣe — která těší; manaḥ — mysl; me — Moje; kālindī — řeky Jamuny; pulina — na břehu; vipināya — stromy; spṛhayati — touží.
Překlad
„Moje milá přítelkyně, nyní jsem zde na Kurukšétře potkala svého dávného a drahého přítele Kṛṣṇu. Já jsem ta samá Rādhārāṇī a nyní jsme se opět shledali, což je velmi příjemné. Raději bych ale šla k Jamuně, pod stromy v lese na jejím břehu. Přála bych si znovu slyšet tóny Jeho sladké flétny, když v tom vrindávanském lese hraje pátou notu.“