Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 9.46
Verš
sarva-prāṇy-upajīvinām
su-janasyeva yeṣāṁ vai
vimukhā yānti nārthinaḥ
Synonyma
aho — ó, jen se podívejte; eṣām — těchto stromů; varam — vyšší; janma — zrození; sarva — všechny; prāṇi — živé bytosti; upajīvinām — ten, kdo udržuje; su-janasya iva — jako velké osobnosti; yeṣām — od nichž; vai — jistě; vimukhāḥ — zklamaný; yānti — odejde; na — nikdy; arthinaḥ — ten, kdo o něco žádá.
Překlad
„,Jen se podívejte, jak tyto stromy pečují o každou živou bytost! Jejich zrození je úspěšné. Chovají se jako velké osobnosti, protože nikdo z těch, kdo strom o něco požádají, neodejde zklamaný.̀“
Význam
Ve védské civilizaci se kṣatriyové považují za vznešené osobnosti, protože když přijde kṣatriyského krále kdokoliv požádat o milodar, král nikdy neodmítne. Stromy jsou tedy přirovnány k těmto ušlechtilým kṣatriyům proto, že každý z nich má nejrůznější užitek – někteří si vezmou ovoce, někteří květy, někteří listy a někteří větvičky, zatímco jiní skácejí celý strom. Strom však přesto bez okolků dává všem.
Zbytečné a nerozvážné kácení stromů je dalším příkladem lidské zhýralosti. Papírenský průmysl kácí stovky a tisíce stromů a na papír se pak vytiskne množství odpadní literatury pro uspokojení vrtochů společnosti. Přestože jsou však tito průmyslníci v současném životě díky rozvoji svého průmyslu šťastní, nevědí, že budou muset nést zodpovědnost za zabití živých bytostí v tělech oněch stromů.
Tuto sloku citovanou ze Śrīmad-Bhāgavatamu řekl Pán Śrī Kṛṣṇa svým přátelům, když odpočíval pod stromem po jedné ze svých zábav, kdy ukradl šaty gopīm (vastra-haraṇa-līlā). Citováním této sloky nás Caitanya Mahāprabhu učí, abychom byli tolerantní a prospěšní jako stromy, které dávají vše těm potřebným, kteří se pod ně uchýlí. Strádajícímu člověku mohou stromy a také mnohá zvířata poskytnout prospěch, ale v moderní civilizaci se lidé stali takovými nevděčníky, že zvířata i stromy vykořisťují a zabíjejí. To jsou některé z hříšných činností moderní civilizace.