Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 8.24

Verš

‘kṛṣṇa-nāma’ kare aparādhera vicāra
kṛṣṇa balile aparādhīra nā haya vikāra

Synonyma

kṛṣṇa-nāma — svaté jméno Pána Kṛṣṇy; kare — bere; aparādhera — na přestupky; vicāra — ohled; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; balile — když zpíváme; aparādhīra — toho, kdo se dopouští těchto přestupků; — nikdy; haya — stane se; vikāra — změněný.

Překlad

Při zpívání Hare Kṛṣṇa se musí brát v úvahu přestupky, a tak pouhé zpívání Hare Kṛṣṇa extázi nezpůsobí.

Význam

Předtím, než začneme zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, je velice prospěšné zpívat jména śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu-nityānanda, protože zpívání těchto dvou svatých jmen – śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu-nityānanda – vzbuzuje extázi, a když potom člověk zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, zbaví se přestupků.

Existuje deset přestupků, kterých je třeba se při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry vyvarovat. Prvním z nich je pomlouvat vznešené osobnosti zaměstnané šířením svatého jména Pána. V śāstře (Cc. Antya 7.11) se uvádí: kṛṣṇa-śakti vinā nahe tāra pravartana – nikdo není schopen rozdávat svaté jméno, Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, není-li zmocněn Nejvyšší Osobností Božství. Neměli bychom proto pomlouvat oddaného, který tak činí.

Śrī Padma Purāṇa uvádí:

satāṁ nindā nāmnaḥ paramam aparādhaṁ vitanute
yataḥ khyātiṁ yātaṁ katham u sahate tad-vigarhām

Nejhorší přestupek u lotosových nohou svatého jména je pomlouvat svaté osoby zaměstnané kázáním slávy Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Toho, kdo káže slávu Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, bychom neměli kritizovat. Pokud to děláme, dopouštíme se přestupku. Nāma-prabhu je s Kṛṣṇou totožný a takové pomlouvání nebude tolerovat ani u toho, kdo je pokládán za velkého oddaného.

Druhá nāmāparādha je popsána takto:

śivasya śrī-viṣṇor ya iha guṇa-nāmādi-sakalaṁ
dhiyā bhinnaṁ paśyet sa khalu hari-nāmāhita-karaḥ

V tomto hmotném světě je svaté jméno Viṣṇua po všech stránkách příznivé. Viṣṇuovo jméno, podoba, vlastnosti a zábavy jsou transcendentální, absolutní poznání. Pokud se tedy někdo snaží oddělit Pána, Absolutní Osobnost Božství, od Jeho jména nebo Jeho transcendentální podoby, vlastností a zábav, protože je považuje za hmotné, dopouští se přestupku. Přestupkem také je považovat jména polobohů, jako je Pán Śiva, za stejně dobrá, jako je jméno Pána Viṣṇua, nebo si jinými slovy myslet, že Pán Śiva a ostatní polobozi jsou jen další podoby Boha, a proto se rovnají Viṣṇuovi. To je druhý přestupek u lotosových nohou svatého jména Pána.

Třetím přestupkem u lotosových nohou svatého jména, zvaným guror avajñā, je dívat se na duchovního mistra hmotným pohledem, a závidět mu proto jeho vznešené postavení. Čtvrtým (śruti-śāstra-nindanam) je pomlouvat védskou literaturu, jako jsou čtyři Védy a Purāṇy. Pátým (artha-vādaḥ) je považovat slávu svatého jména za přehnanou. Šestým přestupkem (hari-nāmni kalpanam) je považovat svaté jméno Pána za vymyšlené.

Sedmý přestupek je popsán takto:

nāmno balād yasya hi pāpa-buddhir
na vidyate tasya yamair hi śuddhiḥ

Hare Kṛṣṇa mahā-mantra může odstranit všechny hříšné reakce. Myslet si, že tedy můžeme pokračovat s hříšnými činnostmi a zároveň zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, abychom je zneutralizovali, je největší přestupek u lotosových nohou hari-nāmy.

Osmý přestupek zní:

dharma-vrata-tyāga-hutādi-sarva-
-śubha-kriyā-sāmyam api pramādaḥ

Považovat zpívání Hare Kṛṣṇa mantry za náboženský obřad je také přestupek. Konání náboženských obřadů, dodržování slibů, askeze a oběti, to vše jsou hmotně příznivé činnosti. Zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se však k této světské zbožnosti nesmí přirovnávat. To je přestupek u lotosových nohou svatého jména Pána.

Devátý přestupek je popsán takto:

aśraddadhāne vimukhe 'py aśṛṇvati
yaś copadeśaḥ śiva-nāmāparādhaḥ

Kázat slávu svatého jména osobám, které nemají inteligenci nebo jim schází víra v toto téma, je přestupek. Takoví lidé by měli mít možnost poslouchat zpívání Hare Kṛṣṇa mantry, ale na začátku by neměli být poučováni o slávě nebo duchovním významu svatého jména. Neustálým posloucháním svatého jména se jejich srdce očistí a potom budou schopni pochopit transcendentální postavení svatého jména.

Desátý přestupek je tento:

śrute 'pi nāma-māhātmye
yaḥ prīti-rahito naraḥ
aham-mamādi-paramo
nāmni so 'py aparādha-kṛt

Pokud člověk slyšel o slávě transcendentálního svatého jména Pána, ale nadále si udržuje materialistické pojetí života, kdy si myslí: „Jsem toto tělo a vše, co k němu patří, je moje (aham mameti),“ a vůči zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry neprojevuje správnou úctu a lásku, dopouští se přestupku.