Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 8.16

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti vysvětluje, že i když může někdo pokračovat ve zpívání Hare Kṛṣṇa mantry mnoho let, nemůže dosáhnout úrovně oddané služby, nepřijme-li Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Musíme přísně následovat pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua v Śikṣāṣtace (3):

„Svaté jméno Pána by měl člověk zpívat v pokorném stavu mysli, kdy se bude považovat za nižšího než tráva na ulici, bude snášenlivější než strom, zbaven falešného pocitu důležitosti a připraven vzdávat veškerou úctu druhým. V tomto rozpoložení může zpívat svaté jméno Pána neustále.“ Ten, kdo se řídí těmito pokyny a je osvobozený od deseti druhů přestupků, bude v rozvoji vědomí Kṛṣṇy úspěšný a nakonec dosáhne úrovně láskyplné služby Osobnosti Božství.

Musíme dospět k pochopení, že svaté jméno Pána a samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se od sebe neliší. K tomuto závěru však nemůžeme dospět, dokud naše zpívání svatého jména není prosté přestupků. Se svým hmotným přístupem vidíme mezi jménem a podstatou rozdíl, ale v duchovním světě je Absolutní vždy absolutní a jméno, podoba, vlastnosti i zábavy Absolutního jsou stejně dobré jako sám Absolutní. Považuje-li se někdo za věčného služebníka svatého jména a rozdává v tomto duchu svaté jméno světu, rozumí se, že je věčným služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství. Pokud v tomto duchu svaté jméno také zpívá, aniž by se dopouštěl přestupků, pochopí, že se svaté jméno a Osobnost Božství navzájem neliší. Sdružovat se se svatým jménem a zpívat ho znamená sdružovat se přímo s Osobností Božství. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu je jasně řečeno: sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. Svaté jméno se projeví, když mu budeme sloužit. Tato pokorná služba začíná jazykem. Sevonmukhe hi jihvādau – jazyk musíme zaměstnat službou svatému jménu. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se zakládá na tomto principu. Všechny členy tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se snažíme zaměstnávat službou svatému jménu. A protože se svaté jméno a Kṛṣṇa od sebe neliší, členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy nejenže bez přestupků zpívají svaté jméno, ale také svým jazykům nedovolí jíst nic, co nebylo obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán prohlašuje:

„Jestliže Mi někdo obětuje s láskou a oddaností lístek, květ, ovoce nebo vodu, přijmu to.“ (Bg. 9.26) Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy má proto všude po celém světě mnoho chrámů, a v každém z nich jsou Pánu obětována tato jídla. Na základě Pánových požadavků oddaní bez přestupků zpívají Jeho svaté jméno a nikdy nejedí nic, co Mu nebylo obětováno. Činnosti jazyka v oddané službě jsou zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a jíst prasādam obětované Pánu.