Text 1:

Vzdávám úctu Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, jehož vůlí jsem se stal tančícím psem a najednou začal psát Śrī Caitanya-caritāmṛtu, i když jsem jen hlupák.

Text 2:

Uctivě se klaním Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi Mahāprabhuovi, známému jako Gaurasundara. Uctivě se také klaním Nityānandovi Prabhuovi, který je neustále naprosto blažený.

Text 3:

Uctivě se klaním Advaitovi Ācāryovi, jenž je velice milostivý, a také se klaním vznešené osobnosti a vzdělanému učenci Gadādharovi Paṇḍitovi.

Text 4:

Uctivě se klaním Śrīvāsovi Paṇḍitovi a všem ostatním oddaným Pána. S úctou před nimi padám k zemi a uctívám jejich lotosové nohy.

Text 5:

Díky vzpomínání na lotosové nohy Pañca-tattvy se němý stane básníkem, chromý hory překročí a slepec spatří hvězdy na nebi.

Text 6:

Vzdělávání se takzvaných učenců, jež nevěří výrokům Śrī Caitanya- caritāmṛty, je jako hlasité kvákání žab.

Text 7:

Ten, kdo neuznává slávu Pañca-tattvy, ale přesto předstírá oddanou službu Kṛṣṇovi, nikdy nedosáhne Kṛṣṇovy milosti, ani neudělá pokrok ke konečnému cíli.

Text 8:

Dříve králové jako Jarāsandha (Kaṁsův tchán) přísně vykonávali zavedené védské obřady, a tak uctívali Pána Viṣṇua.

Text 9:

Ten, kdo neuznává Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství, je zajisté démon. Za démona musí být považován i každý, kdo neuznává, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je Kṛṣṇa, stejný Nejvyšší Pán.

Text 10:

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu uvažoval: „Pokud Mne lidé neuznají, budou všichni zničeni.“ A tak nejmilostivější Pán přijal sannyās.

Text 11:

„Pokud se Mi někdo pokloní, byť jen proto, že Mne bude považovat za obyčejného sannyāsīho, jeho hmotné utrpení se zmenší a nakonec získá osvobození.“

Text 12:

Ten, kdo tomuto milostivému Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi neprokazuje úctu nebo Jej neuctívá, musí být považován za démona, i kdyby byl ve společnosti považován za velmi vznešeného.

Text 13:

Proto zvedám ruce a znovu říkám: Ó přátelé, lidské bytosti, uctívejte prosím bez zbytečných argumentů Śrī Caitanyu a Nityānandu!

Text 14:

Logici prohlašují: „Dokud člověk nedosáhne pochopení skrze logiku a argumenty, jak se může rozhodnout, které Božstvo je hodné toho být uctíváno?“

Text 15:

Zajímá-li vás opravdu logika a argumenty, použijte je prosím ve vztahu k milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když to uděláte, budete překvapeni, jak je to úžasné.

Text 16:

Člověk obtěžkaný deseti přestupky proti zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry nedosáhne lásky k Bohu, která je konečným cílem zpívání svatého jména, ani po mnoha životech takové snahy.

Text 17:

„Rozvojem filosofického poznání lze pochopit vlastní duchovní postavení, a tak být osvobozen, a prováděním obětí a zbožných činností lze dosáhnout smyslového požitku na vyšších planetárních soustavách. Oddaná služba Pánu je ale tak vzácná, že ji nelze získat ani po vykonání stovek a tisíců takových obětí.“

Text 18:

Jestliže chce oddaný od Pána osvobození nebo hmotný smyslový požitek, Kṛṣṇa mu to okamžitě dá. Čistou oddanou službu však skrývá.

Text 19:

(Velký mudrc Śukadeva řekl:) „Můj drahý Mahārāji Parīkṣite, Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇa je vždy připraven vám pomoci. Je vaším vládcem, guruem, Bohem, velice drahým přítelem i hlavou vaší rodiny, a přesto někdy jedná jako váš rodinný služebník nebo posel. Máte velké štěstí, protože tento vztah je možný pouze díky bhakti-yoze. Pán může snadno udělit osvobození (mukti), ale bhakti-yogu tak snadno nedává, protože tímto procesem si Jej oddaný zaváže.“

Text 20:

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu volně rozdával lásku ke Kṛṣṇovi všude a všem, dokonce i těm nejpokleslejším, jako byli Jagāi a Mādhāi. Co potom říci o těch, kdo už byli zbožní a vznešení?

Text 21:

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je jako Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, naprosto nezávislý. Přestože jde o to nejtajnější požehnání, může rozdávat lásku k Bohu každému bez rozdílu.

Text 22:

Každý, ať rouhač, nebo nevinný, kdo dokonce i dnes zpívá śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu-nityānanda, je okamžitě zaplaven extází a jeho oči se zalijí slzami.

Text 23:

Pouhým mluvením o Nityānandovi Prabhuovi člověk probudí svoji lásku ke Kṛṣṇovi. Celé jeho tělo je vzrušené extází a z očí mu tečou slzy jako proudy Gangy.

Text 24:

Při zpívání Hare Kṛṣṇa se musí brát v úvahu přestupky, a tak pouhé zpívání Hare Kṛṣṇa extázi nezpůsobí.

Text 25:

„Pokud se srdce toho, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, nezmění, slzy mu netečou z očí, tělo se mu nechvěje a chlupy na těle se mu neježí, rozumí se, že má srdce ze železa. Důvodem jsou přestupky u lotosových nohou Pánova svatého jména.“

Text 26:

Všechny hříšné reakce jsou zničeny pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry bez přestupků. Tak se projeví čistá oddaná služba, jež je příčinou lásky k Bohu.

Text 27:

Když se skutečně probudí transcendentální láskyplná služba Kṛṣṇovi, způsobí v těle přeměny, jako je pocení, třesení, bušení srdce, selhávání hlasu a slzy v očích.

Text 28:

Výsledkem zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je tak velký duchovní pokrok, že ukončí naši hmotnou existenci a zároveň získáme lásku k Bohu. Svaté jméno Kṛṣṇy je tak mocné, že i když jej zazpíváme jen jednou, snadno přijdeme k tomuto transcendentálnímu bohatství.

Text 29 - 30:

Pokud někdo zpívá toto vznešené svaté jméno Pána znovu a znovu, ale jeho láska k Nejvyššímu se nerozvíjí a v očích nemá slzy, je jasné, že kvůli přestupkům při zpívání semínko svatého jména Kṛṣṇy neklíčí.

Text 31:

Pokud však alespoň s nepatrnou vírou zpívá svatá jména Pána Caitanyi a Nityānandy, je ode všech přestupků rychle očištěn. Jakmile potom zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, cítí extázi lásky k Bohu.

Text 32:

Śrī Caitanya Mahāprabhu, nezávislý Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je velice šlechetný. Nikdo nemůže být osvobozen, aniž by Jej uctíval.

Text 33:

Ó hlupáci, čtěte Śrī Caitanya-maṅgalu! Čtením této knihy poznáte veškerou slávu Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 34:

Ṭhākura Vṛndāvana dāsa vylíčil zábavy Pána Śrī Caitanyi, tak jako Śrīla Vyāsadeva sepsal všechny zábavy Pána Śrī Kṛṣṇy ve Śrīmad-Bhāgavatamu.

Text 35:

Ṭhākura Vṛndāvana dāsa sepsal Śrī Caitanya-maṅgalu. Naslouchání této knize odstraní veškeré neštěstí.

Text 36:

Čtením Śrī Caitanya-maṅgaly může člověk pochopit veškerou slávu a pravdu o Pánu Caitanyovi a Nityānandovi a dospět ke konečnému závěru oddané služby Pánu Kṛṣṇovi.

Text 37:

Ve Śrī Caitanya-maṅgale (později známé jako Śrī Caitanya-bhāgavata) předložil Śrī Vṛndāvana dāsa Ṭhākura závěr a podstatu oddané služby tak, že citoval autoritativní výroky Śrīmad-Bhāgavatamu.

Text 38:

Dokonce i velký ateista se okamžitě stane velkým oddaným, bude-li poslouchat Śrī Caitanya-maṅgalu.

Text 39:

Téma této knihy je tak vznešené, že to vypadá, jako kdyby skrze dílo Śrī Vṛndāvana dāse Ṭhākura osobně promlouval Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Text 40:

Miliónkrát se klaním u lotosových nohou Vṛndāvana dāse Ṭhākura, protože nikdo jiný nemohl napsat tak úžasnou knihu pro vysvobození všech pokleslých duší.

Text 41:

Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura se narodil z lůna Nārāyaṇī, jež věčně jí zbytky jídla Caitanyi Mahāprabhua.

Text 42:

Jak úžasně popsal zábavy Pána Caitanyi! Každý ve třech světech, kdo to zaslechne, se očistí.

Text 43:

Naléhavě vás všechny žádám, přijměte způsob oddané služby, který nám předali Pán Caitanya a Nityānanda. Osvobodíte se tak od utrpení hmotné existence a nakonec dosáhnete láskyplné služby Pánu.

Text 44:

Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura napsal Śrī Caitanya-maṅgalu a v ní popsal zábavy Pána Caitanyi v každém ohledu.

Text 45:

Nejdříve všechny Pánovy zábavy shrnul a později je živě a podrobně rozepsal.

Text 46:

Zábavy Pána Caitanyi jsou neomezené a nepředstavitelné. Kniha se proto jejich popisováním rozrostla.

Text 47:

Když viděl, jak jsou rozsáhlé, měl později pocit, že některé nepopsal dostatečně.

Text 48:

Extaticky popsal zábavy Pána Nityānandy, ale pozdější zábavy Caitanyi Mahāprabhua zůstaly nepopsány.

Text 49:

Všichni oddaní z Vrindávanu však velice dychtili o těchto zábavách slyšet.

Text 50:

Na slavném poutním místě ve Vrindávanu stojí pod stromy přání zlatý trůn posázený drahokamy.

Text 51:

Na tom trůnu sedí syn Nandy Mahārāje, Śrī Govindadeva, transcendentální Amor.

Text 52:

Govindovi se tam různými způsoby okázale slouží. Jeho oblečení, ozdoby a vše ostatní je transcendentální.

Text 53:

V Govindajīho chrámu Pánu neustále s oddaností slouží tisíce služebníků. Tuto službu nelze popsat ani tisíci úst.

Text 54:

Vedoucím služebníkem tam byl Śrī Haridāsa Paṇḍita. Jeho vlastnosti a sláva jsou známé po celém světě.

Text 55:

Byl laskavý, tolerantní, mírný, velkodušný, vážný, sladké mluvy a ve svém jednání velice rozvážný.

Text 56:

Byl ke každému uctivý a jednal ve prospěch všech. Diplomacie, žárlivost a zášť byly jeho srdci neznámé.

Text 57:

V jeho těle se nacházelo padesát vlastností Pána Kṛṣṇy.

Text 58:

„Všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů jsou neustále projeveny u toho, kdo má neochvějnou oddanou víru v Kṛṣṇu. Ten však, kdo oddanost k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství postrádá, nemá žádné dobré vlastnosti, protože je na základě svých mentálních představ zaneprázdněn hmotným bytím, které je vnějším rysem Pána.“

Text 59:

Ananta Ācārya byl žákem Gadādhara Paṇḍita. Jeho tělo bylo vždy pohroužené v lásce k Bohu. Byl velkorysý a ve všech ohledech pokročilý.

Text 60:

Ananta Ācārya byl studnicí všech dobrých vlastností; nikdo nedokáže odhadnout jeho vznešenost. Paṇḍita Haridāsa byl jeho milovaný žák.

Text 61:

Paṇḍita Haridāsa měl velkou víru v Pána Caitanyu a Nityānandu. Nacházel proto velké uspokojení v Jejich zábavách a vlastnostech.

Text 62:

Vždy přijímal dobré vlastnosti vaiṣṇavů a nikdy na nich nehledal chyby. Své srdce i duši zaměstnával pouze tak, aby je uspokojil.

Text 63:

Neustále naslouchal četbě Śrī Caitanya-maṅgaly a všichni ostatní vaiṣṇavové ji jeho milostí poslouchali také.

Text 64:

Jako měsíc v úplňku ozařoval celé shromáždění vaiṣṇavů recitováním Śrī Caitanya-maṅgaly a nektarem svých vlastností zvyšoval jejich transcendentální blaženost.

Text 65:

Ze své bezpříčinné milosti mi nařídil psát o posledních zábavách Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 66:

Govinda Gosāñi, kněz sloužící Pánu Govindovi ve Vrindávanu, byl žákem Kāśīśvary Gosvāmīho. Žádný služebník nebyl Božstvu Govindy dražší.

Text 67:

Śrī Yādāvācārya Gosāñi, stálý společník Śrī Rūpy Gosvāmīho, také velice nadšeně naslouchal zábavám Pána Caitanyi a opěvoval je.

Text 68:

Bhugarbha Gosāñi, žák Paṇḍita Gosāñiho, byl neustále pohroužený ve vyprávění o Pánu Caitanyovi a nic jiného neznal.

Text 69:

Mezi jeho žáky patřili Caitanya dāsa, který byl knězem Božstva Govindy, Mukundānanda Cakravartī a velký oddaný Kṛṣṇadāsa.

Text 70:

Mezi žáky Ananty Ācāryi byl Śivānanda Cakravartī, v jehož srdci neustále přebývali Pán Caitanya a Nityānanda.

Text 71:

Ve Vrindávanu žilo také mnoho dalších velkých oddaných, kteří si přáli naslouchat o posledních zábavách Pána Caitanyi.

Text 72:

Všichni tito oddaní mně milostivě nařídili, abych sepsal poslední zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když nemám kapku studu, jen díky jejich pokynu se pokouším psát tuto Caitanya-caritāmṛtu.

Text 73:

Přestože jsem dostal pokyn od vaiṣṇavů, v srdci jsem stále ještě pociťoval úzkost, a tak jsem šel do chrámu Madana-mohana ve Vrindávanu, abych také Jeho požádal o svolení.

Text 74:

Když jsem navštívil chrám Madana-mohana, lotosovým nohám Pána tam sloužil kněz Gosāñi dāsa. Začal jsem se modlit u Pánových lotosových nohou.

Text 75:

Když jsem Pána žádal o svolení, sklouzla z Jeho krku girlanda.

Text 76:

Jakmile se to stalo, všichni přítomní vaiṣṇavové hlasitě volali „Haribol!“ a kněz Gosāñi dāsa tu girlandu přinesl a pověsil mi ji na krk.

Text 77:

Byl jsem velice šťastný, že mám girlandu jako projev Pánova pokynu, a na místě jsem začal se psaním této knihy.

Text 78:

Śrī Caitanya-caritāmṛtu ve skutečnosti nepíši já, ale diktuje mi ji Śrī Madana-mohana. Moje psaní je jako opakování papouška.

Text 79:

Tak jako kejklíř roztančí dřevěnou loutku, i já píši tak, jak mi Madana-gopāla nařídí.

Text 80:

Přijímám jako své rodinné Božstvo Madana-mohana, jehož služebníky jsou Raghunātha dāsa Gosvāmī, Śrī Rūpa Gosvāmī a Sanātana Gosvāmī.

Text 81:

Modlitbou u lotosových nohou Śrīly Vṛndāvana dāse Ṭhākura jsem získal jeho svolení a po obdržení jeho pokynu se pokouším psát tuto příznivou knihu.

Text 82:

Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura je zmocněným kronikářem zábav Pána Caitanyi. Bez jeho milosti proto nikdo nemůže tyto zábavy popsat.

Text 83:

Jsem hloupý, pocházím z nízko postavené rodiny, jsem zcela bezvýznamný a neustále toužím po hmotném požitku. Přesto jsem díky pokynu vaiṣṇavů velice nadšený psát tuto transcendentální knihu.

Text 84:

Lotosové nohy Śrī Rūpy Gosvāmīho a Raghunātha dāse Gosvāmīho jsou zdrojem mé síly. Vzpomínání na jejich lotosové nohy může splnit všechny touhy.

Text 85:

Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.