Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.99

Verš

prabhura miṣṭa-vākya śuni’ sannyāsīra gaṇa
citta phiri’ gela, kahe madhura vacana

Synonyma

prabhura — Pánova; miṣṭa-vākya — sladká slova; śuni' — poté, co vyslechli; sannyāsīra gaṇa — všechny skupiny sannyāsīch; citta — vědomí; phiri' — pohnuté; gela — stalo se; kahe — pronesli; madhura — příjemná; vacana — slova.

Překlad

Poté, co vyslechli Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua, byli všichni māyāvādští sannyāsī dojati. Jejich myšlení se změnilo, a tak promluvili příjemnými slovy.

Význam

Māyāvādští sannyāsī se ve Váránasí setkali s Caitanyou Mahāprabhuem, aby Jej pokárali za účast v saṅkīrtanovém hnutí, což se jim vůbec nelíbilo. Tato démonská tendence k odporu proti saṅkīrtanovému hnutí je neustále přítomná. Existovala za dob Śrī Caitanyi Mahāprabhua stejně jako už dávno předtím, za Prahlāda Mahārāje. Ten rád zpíval v saṅkīrtanu, i když jeho otci se to nelíbilo. To byl důvod, proč si spolu nerozuměli. V Bhagavad-gītě (7.15) Pán říká:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

„Ničemové, kteří jsou naprosto hloupí, nejnižší z lidí, ti, jejichž poznání unesla iluze, a ti, kdo přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.“ Māyāvādští sannyāsī jsou āsuraṁ bhāvam āśritāḥ, což znamená, že se vydali cestou asurů (démonů), kteří nevěří v podobu Boha. Říkají, že konečný zdroj všeho je neosobní, čímž popírají existenci Boha. Říkat, že Bůh neexistuje, je přímé popírání Jeho bytí a říkat, že Bůh sice existuje, ale že nemá hlavu, nohy nebo ruce a že nemůže mluvit, slyšet nebo jíst, je nepřímé popírání Jeho bytí. Člověku, který nevidí, se říká slepec, ten, kdo nemůže chodit, je chromý, kdo nemá ruce, se nazývá bezruký, kdo nemůže mluvit se nazývá němý a tomu, kdo neslyší, se říká hluchý. Když māyāvādī tvrdí, že Bůh nemá nohy, oči, uši a ruce, nepřímo Jej urážejí, protože Jej popisují jako slepce, němého, hluchého, chromého, bezrukého a podobně. I když se vydávají za velké vedāntisty, jsou ve skutečnosti māyayāpahṛta-jñāna; jinak řečeno, vypadají jako velcí učenci, ale podstata jejich poznání jim byla odebrána.

Māyāvādī, kteří zastávají neosobní pojetí, se neustále snaží porazit vaiṣṇavy, protože vaiṣṇavové přijímají Nejvyšší Osobnost jako nejvyšší příčinu a chtějí Mu sloužit, mluvit s Ním a vidět Ho, stejně jako Pán dychtí vidět své oddané, mluvit s nimi, jíst a tančit s nimi. Tyto osobní výměny lásky māyāvādským sannyāsīm nic neříkají. Původním záměrem setkání māyāvādských sannyāsīch z Váránasí s Caitanyou Mahāprabhuem bylo porazit Jeho osobní pojetí Boha. Śrī Caitanya Mahāprabhu nicméně jako kazatel dokázal změnit mysl těchto māyāvādských sannyāsīch. Jejich srdce byla sladkými slovy Śrī Caitanyi Mahāprabhua obměkčena, a tak se začali chovat přátelsky a také k Němu mluvili sladkými slovy. Všichni kazatelé také potkají odpůrce, ale neměli by si je ještě více znepřátelit. Nepřátelští již jsou, a když s nimi budeme mluvit hrubě či neslušně, jejich nevraživost se ještě zvětší. Měli bychom tedy kráčet ve stopách Pána Caitanyi Mahāprabhua, jak je to jen možné, a snažit se přesvědčit odpůrce citováním ze śāster a předložením závěrů ācāryů. To je způsob, kterým bychom se měli snažit porazit všechny nepřátele Pána.