Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.144
Verš
kṛṣṇera mādhurya-rasa karāya āsvādana
Synonyma
Překlad
„Láska k Bohu je tak vznešená, že je považována za pátý cíl lidského života. Probuzením lásky k Bohu lze dosáhnout úrovně milostné lásky a vychutnávat ji už v tomto životě.“
Význam
Māyāvādští filosofové považují za nejvyšší cíl života osvobození (mukti), což je čtvrtá úroveň dokonalosti. Lidé si jsou obvykle vědomi čtyř hlavních životních cílů, kterými jsou zbožnost (dharma), ekonomický rozvoj (artha), smyslový požitek (kāma) a nakonec osvobození (mokṣa), ale oddaná služba se nachází na vyšší úrovni než osvobození. Je-li tedy člověk skutečně osvobozený (mukta), může pochopit, co znamená láska k Bohu (krṣṇa-prema). Když Śrī Caitanya Mahāprabhu učil Rūpu Gosvāmīho, řekl: koṭi-mukta-madhye`durlabha' eka krṣṇa-bhakta – „Z mnoha miliónů osvobozených osob se možná jedna stane oddaným Pána Kṛṣṇy.“
Nejpokročilejší māyāvādský filosof se může dostat na úroveň osvobození, ale kṛṣṇa-bhakti, neboli oddaná služba Kṛṣṇovi, je tomuto osvobození transcendentální. Śrīla Vyāsadeva tuto skutečnost vysvětluje ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.2):
vedyaṁ vāstavam atra vastu śiva-daṁ tāpa-trayonmūlanam
„Tato Bhāgavata Purāṇa naprosto zavrhuje veškerá hmotně motivovaná náboženství a předkládá nejvyšší pravdu, kterou mohou pochopit oddaní čistého srdce. Tato nejvyšší pravda je realita oddělená od iluze pro dobro všech a odstraňuje trojí utrpení.“ Śrīmad-Bhāgavatam, vysvětlení Vedānta-sūtry, je určen pro paramo nirmatsarāṇām, ty, kteří jsou zcela prosti závisti. Māyāvādští filosofové cítí závist vůči existenci Osobnosti Božství. Z toho důvodu pro ně Vedānta-sūtra ve skutečnosti není určena. Zbytečně do Vedānta-sūtry strkají nos, ale nedokáží ji pochopit, protože, jak píše autor Vedānta-sūtry ve svém komentáři, Śrīmad-Bhāgavatamu, Vedānta-sūtra je určena těm, kdo mají čisté srdce (paramo nirmatsarāṇām). Jak může někdo pochopit Vedānta-sūtru či Śrīmad-Bhāgavatam, když závidí Kṛṣṇovi? Prvořadou snahou māyāvādských filosofů je urážet Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Uveďme příklad. I když Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě vyžaduje, abychom se Mu odevzdali, jeden z největších učenců a takzvaných filosofů moderní Indie nesouhlasí a říká, že se máme odevzdat, ale „nikoliv Kṛṣṇovi“. Čiší z něho tedy závist. Protože všechny možné druhy māyāvādīch Kṛṣṇovi závidějí, nemají možnost pochopit význam Vedānta-sūtry. A i kdyby byli na úrovni osvobození, jak o sobě lživě prohlašují, láska k Bohu přesahuje úroveň osvobození, což je skutečnost, kterou vyslovil Śrī Caitanya Mahāprabhu a zde zopakoval Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī.