Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » KAPITOLA SEDMÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 7.142

Verš

sei sarva-vedera ‘abhidheya’ nāma
sādhana-bhakti haite haya premera udgama

Synonyma

sei sarva-vedera — toto je esence veškeré védské literatury; abhidheya nāma — proces zvaný abhidheya neboli oddané činnosti; sādhana-bhakti — další jméno tohoto procesu, „oddaná služba v praxi“; haite — z toho; haya — nastane; premera — lásky k Bohu; udgama — probuzení.

Překlad

„Praktikováním této usměrněné oddané služby pod vedením duchovního mistra člověk probudí svoji nerozvinutou lásku k Bohu. Tento proces se nazývá abhidheya.“

Význam

Praktikováním oddané služby, počínaje nasloucháním a opěvováním, se nečisté srdce očistí, a podmíněná duše tak může pochopit svůj věčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Tento věčný vztah popsal Śrī Caitanya Mahāprabhu takto: jīvera`svarūpa' haya kṛṣṇera`nitya-dāsa' – „Živá bytost je věčným služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Kdo je o tomto vztahu, kterému se říká sambandha, přesvědčen, bude podle toho jednat. Tomu se říká abhidheya. Dalším krokem je prayojana-siddhi neboli uskutečnění konečného životního cíle. Ten, kdo je schopen pochopit svůj vztah s Nejvyšší Osobností Božství a jednat podle toho, automaticky splní poslání svého života. Māyāvādští filosofové propásnou dokonce již první úroveň seberealizace, protože nemají představu o osobní povaze Boha. On je Pánem všech a je jedinou osobou, která může přijímat službu od všech živých bytostí. Protože však v māyāvādské filosofii toto poznání zcela schází, nevědí nic ani o svém vztahu k Bohu. Mylně se domnívají, že všichni jsou Bůh nebo že se všichni Bohu vyrovnají. Pokud jim tedy není jasné pravé postavení živé bytosti, jak mohou pokročit dále? I když jsou velice pyšní na to, že jsou osvobození, rychle padají znovu na úroveň hmotných činností, protože opomíjejí lotosové nohy Pána. Tomu se říká patanty adhaḥ:

ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninas
 tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
 patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

(Bhāg. 10.2.32)

Zde je řečeno, že ti, kdo se považují za osvobozené, ale nevykonávají oddanou službu, protože neznají svůj vztah s Pánem, jsou pomýlení. Svůj vztah s Pánem musíme znát a jednat podle toho. Potom bude možné splnit poslání našeho života.