CC Ādi 7.119

viṣṇu-śaktiḥ parā proktā
kṣetra-jñākhyā tathā parā
avidyā-karma-saṁjñānyā
tṛtīyā śaktir iṣyate
Překlad slovo od slova: 
viṣṇu-śaktiḥ — energie Pána Viṣṇua; parā — duchovní; proktā — je řečeno; kṣetra-jña-ākhyā — energie známá jako kṣetra-jña; tathā — stejnĕ jako; parā — duchovní; avidyā — nevĕdomost; karma — plodonosné činnosti; saṁjña — známá jako; anyā — další; tṛtīyā — třetí; śaktiḥ — energie; iṣyate — tak známé.
Překlad: 
„,Energie Pána Viṣṇua je rozdĕlena do tří kategorií: duchovní energie, živé bytosti a nevĕdomost. Duchovní energie je plná poznání, živé bytosti sice patří k duchovní energii, ale mohou být zmateny, a třetí energii, která je plná nevĕdomosti, je vždy vidĕt v plodonosných činnostech.̀“
Význam: 

Toto je citát z Viṣṇu Purāṇy (6.7.61).

V předešlém verši, citovaném z Bhagavad-gīty, bylo ukázáno, že se živé bytosti řadí mezi Pánovy energie. Pán je vlastníkem energií různého druhu (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate). V tomto citátu z Viṣṇu Purāṇy je to ještĕ potvrzeno. Existuje mnoho různých energií a dĕlí se do tří kategorií: na duchovní, okrajové a hmotné.

Duchovní energie je projevená v duchovním svĕtĕ. Kṛṣṇova podoba, vlastnosti, činnosti a doprovod – to vše je duchovní. To potvrzuje Bhagavad- -gītā (4.6):

ajo 'pi sann avyayātmā
bhūtānām īśvaro 'pi san
prakṛtiṁ svām adhiṣṭhāya
sambhavāmy ātma-māyayā

„Ačkoliv jsem nezrozený a Mé transcendentální tĕlo nikdy nezaniká a ačkoliv jsem Pánem všech živých bytostí, přesto se v každém vĕku zjevuji působením svojí duchovní energie ve své původní transcendentální podobĕ.“ Ātma-māyā znamená duchovní energie. Když Kṛṣṇa přichází do tohoto nebo kteréhokoliv jiného vesmíru, přichází se svou duchovní energií. My se rodíme vlivem hmotné energie, ale jak je řečeno zde s odkazem na Viṣṇu Purāṇu, kṣetra-jña neboli živá bytost patří k duchovní energii, takže když se vysvobodíme ze spárů hmotné energie, můžeme také vstoupit do duchovního svĕta.

Hmotná energie je energií temnoty neboli úplného zapomnĕní na duchovní činnosti. V oblasti hmotné energie je živá bytost zaneprázdnĕná činnostmi konanými pro plody a myslí si, že rozvoj hmotné energie ji učiní šťastnou. Tato skutečnost je zřejmá hlavnĕ v současném vĕku Kali, protože lidská společnost horlivĕ rozšiřuje své materialistické činnosti, aniž by chápala duchovní přírodu. Dnešní lidé si témĕř vůbec neuvĕdomují svoji duchovní totožnost. Myslí si, že jsou výtvory prvků hmotného svĕta a že se zničením tĕla bude všemu konec. To je přivádí k závĕru, že dokud mají hmotné tĕlo skládající se z hmotných smyslů, mĕli by si tĕchto smyslů co nejvíce užívat. Protože jsou ateisté, o příští život se nestarají. Tyto činnosti jsou v tomto verši popsány jako avidyā-karma-saṁjñānyā.

Hmotná energie je od duchovní energie Nejvyšší Osobnosti Božství oddĕlená, a tak v ní Pán ve skutečnosti není přítomný, i když ji původnĕ stvořil. V Bhagavad-gītĕ (9.4) Pán také potvrzuje, že: mat-sthāni sarva-bhūtāni – „Vše spočívá na Mnĕ.“ To naznačuje, že vše spočívá na Jeho energii. Planety například spočívají ve vesmírném prostoru, což je Kṛṣṇova oddĕlená energie. V Bhagavad-gītĕ (7.4) Pán vysvĕtluje:

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

„Zemĕ, voda, oheň, vzduch, éter, mysl inteligence a falešné ego – všech tĕchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddĕlené hmotné energie.“ Oddĕlená energie jedná, jako kdyby byla nezávislá, ale zde je řečeno, že i když jsou tyto energie skutečné, nejsou nezávislé, ale pouze oddĕlené.

Oddĕlenou energii je možné pochopit na praktickém příkladu. Tyto knihy sestavuji tak, že je diktuji do diktafonu. Když se záznam z diktafonu přehrává, vypadá to, že hovořím já osobnĕ, ale ve skutečnosti tomu tak není. Předtím jsem mluvil, ale nyní pásek diktafonu, který je ode mne oddĕlený, jedná přesnĕ tak jako já. Hmotná energie také pochází původnĕ z Nejvyšší Osobnosti Božství, ale jedná oddĕlenĕ, i když ji dodává Pán. To je také vysvĕtleno v Bhagavad-gītĕ (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram – „Tato hmotná příroda jedná pod Mým dohledem, ó synu Kuntí, a přivádí na svĕt všechny pohyblivé i nehybné bytosti.“ Hmotná energie tedy pod vedením nebo dohledem Nejvyšší Osobnosti Božství jedná, jako by byla nezávislá, přestože ve skutečnosti nezávislá není.

V tomto verši z Viṣṇu Purāṇy je celková energie Nejvyšší Osobnosti Božství rozdĕlena do tří kategorií, a to na duchovní neboli vnitřní energii Pána, okrajovou energii neboli kṣetra-jña (živé bytosti) a na energii hmotnou, která je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddĕlená a vypadá, jako by jednala nezávisle. Když Śrīla Vyāsadeva vidĕl díky své meditaci a seberealizaci Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, vidĕl také, jak Jeho oddĕlená energie stojí za Ním (apaśyat puruṣaṁ pūrṇaṁ māyāṁ ca tad-apāśrayam). Vyāsadeva si také uvĕdomil, že právĕ tato Pánova oddĕlená energie halí poznání živých bytostí (yayā sammohito jīva ātmānaṁ tri-guṇātmakam). Oddĕlená, hmotná energie mate živé bytosti (jīvy), a ty pod jejím vlivem tĕžce pracují, aniž by si byly vĕdomy toho, že neplní poslání svého života. Vĕtšina z nich si naneštĕstí myslí, že jsou tĕlo, a že by si proto mĕly nezodpovĕdnĕ užívat hmotných smyslů, protože až přijde smrt, bude se vším konec. Tato ateistická filosofie vzkvétala i v Indii, kde ji jednu dobu hlásal Cārvāka Muni, který říkal:

ṛṇaṁ kṛtvā ghṛtaṁ pibet
yāvaj jīvet sukhaṁ jīvet
bhasmī-bhūtasya dehasya kutaḥ
punar āgamano bhavet

Jeho teorie říkala, že dokud človĕk žije, mĕl by jíst tolik ghí, kolik je jen možné. V Indii je ghí (přepuštĕné máslo) základem pro přípravu mnoha druhů pokrmů. A protože si každý chce užívat dobrých jídel, Cārvāka Muni radil, abychom jedli ghí co nejvíce. Nĕkdo ale může říct: „Nemám peníze, za co ghí koupím?“ Cārvāka Muni říká: „Když nemáš peníze, tak žebrej, půjčuj si nebo kraď, ale hlavnĕ si nĕjak opatři ghí a užívej si života.“ Tomu, kdo dále namítá, že se za tyto nedovolené činnosti, jako je žebrání, půjčování a krádeže, bude muset zodpovídat, Cārvāka Muni odpovídá: „Nebudeš se zodpovídat. Jakmile bude tvé tĕlo po smrti spáleno na popel, se vším bude konec.“

Tomu se říká nevĕdomost. Z Bhagavad-gīty víme, že se zánikem tĕla neumíráme (na hanyate hanyamāne śarīre). Zničení jednoho tĕla znamená výmĕnu za jiné (tathā dehāntara-prāptiḥ). Dopouštĕt se v hmotném svĕtĕ nezodpovĕdných činností je tedy velmi nebezpečné. Lidi bez poznání o duchovní duši a jejím převtĕlování hmotná energie svádí k mnoha takovým činnostem, jako kdyby bylo možné být šťastný jen díky hmotnému poznání bez ohledu na duchovní existenci. Celý hmotný svĕt a jeho činnosti jsou proto označeny jako avidyā-karma-saṁjñānyā.

Aby Pán rozptýlil nevĕdomost lidských bytostí jednajících pod vlivem hmotné energie, jež je od Nejvyšší Osobnosti Božství oddĕlená, sestupuje a obnovuje jejich původní povahu vyznačující se duchovními činnostmi (yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata). Když se od své původní povahy odchýlí, Pán přichází, aby je učil: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja – „Mé drahé živé bytosti, vzdejte se všech hmotných činností a jednoduše se odevzdejte pod Moji ochranu.“ (Bg. 18.66)

Cārvāka Muni řekl, abychom žebrali, půjčovali si či kradli peníze, abychom si mohli koupit ghí a užívat si života (ṛṇaṁ kṛtvā ghṛtaṁ pibet). Dokonce i nejvĕtší ateista Indie tedy doporučuje jíst ghí, ne maso. Nikdo by si dříve nedokázal představit lidské bytosti, které jedí maso jako tygři a psi, ale lidé tak zdegradovali, že připomínají zvířata, a již nemohou tvrdit, že jejich civilizace je lidská.