Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.30

Verš

āmiha nā jāni tāhā, nā jāne gopī-gaṇa
duṅhāra rūpa-guṇe duṅhāra nitya hare mana

Synonyma

āmiha — Já; jāni — nebudu vědět; tāhā — to; jāne — nebudou vědět; gopī-gaṇagopī; duṅhāra — obou; rūpa-guṇe — krása a vlastnosti; duṅhāra — obou; nitya — vždy; hare — unáší; mana — mysli.

Překlad

„Ani Já, ani gopī si toho nevšimneme, protože naše mysli budou neustále pohroužené do krásy a vlastností toho druhého.“

Význam

Vaikuṇṭhským planetám v duchovním nebi vládne Nārāyaṇa. Jeho oddaní mají stejné tělesné rysy jako On a slouží Mu s oddaností na úrovni úcty. Nad těmito Vaikuṇṭhami je však Goloka neboli Kṛṣṇaloka, kde původní Osobnost Božství, Kṛṣṇa, ve svých nevázaných milostných vztazích plně projevuje svoji energii blaženosti. A protože oddaní v hmotném světě o těchto zábavách téměř nic nevědí, Pán jim je chce ukázat.

Na Goloce Vṛndāvanu probíhá výměna lásky známá jako parakīya-rasa. Je to něco jako zalíbení vdané ženy v jiném muži, než je její manžel. V tomto světě je takový vztah odporný, protože je zvráceným odrazem parakīya-rasy v duchovním světě, kde je nejvyšším druhem milostného vztahu. Tyto city mezi oddaným a Pánem vznikají vlivem yogamāyi. Bhagavad-gītā říká, že oddané na nejvyšší úrovni opatruje daiva-māyā neboli yogamāyā: mahātmānās tu māṁ pārtha daivīṁ prakṛtim āśritāḥ (Bg. 9.13). Ti, kdo jsou skutečně velké duše (mahātmové), jsou plně pohrouženi ve vědomí Kṛṣṇy a neustále zaneprázdněni službou Pánu. Jsou pod ochranou daivī-prakṛti neboli yogamāyi. Yogamāyā vytváří situaci, ve které je oddaný připraven pro lásku ke Kṛṣṇovi překročit všechny usměrňující zásady. U oddaného je přirozené, že nechce překračovat zákony úcty k Nejvyšší Osobnosti Božství, ale pod vlivem yogamāyi je připraven udělat cokoliv, aby zdokonalil svoji lásku k Nejvyššímu Pánu.

Ti, kdo jsou pod vlivem hmotné energie, vůbec nejsou schopni činnosti yogamāyi vnímat, protože podmíněná duše těžko pochopí čisté vztahy mezi Pánem a Jeho oddanými. Pokud však člověk vykonává oddanou službu podle usměrňujících pravidel, může se stát velice pokročilým, a pak začne vnímat jednání s čistou láskou, řízené yogamāyou.

V duchovních láskyplných citech, podnícených energií yogamāyou, se jak Kṛṣṇa, tak vradžské dívky zapomínají v duchovní extázi. Pod vlivem tohoto zapomnění hraje přitažlivá krása gopī důležitou roli v transcendentálním uspokojení Pána, který nemá nic společného se světským sexem. Protože duchovní láska k Bohu stojí nad vším světským, navenek to vypadá, že gopī porušují pravidla světské morálky. To světské moralisty ustavičně mate. Yogamāyā proto Pána a Jeho zábavy ukrývá před zraky materialistů, což je potvrzeno i v Bhagavad-gītě (7.25), kde Pán říká, že si vyhrazuje právo nezjevovat se každému.

Činnosti yogamāyi umožňují Pánu a gopīm, aby se v láskyplné extázi někdy setkali a někdy odloučili. Tyto Pánovy transcendentální láskyplné vztahy jsou pro empiriky, zahloubané v neosobním rysu Absolutní Pravdy, nepředstavitelné. Pán se proto materialistům osobně zjevuje, aby jim daroval tu nejvyšší podobu duchovní realizace a zároveň aby vychutnával její esenci. Je tak milostivý, že osobně sestupuje, aby pokleslé duše odvedl zpátky domů, do království Boha, kde jsou Pánovy erotické principy věčně vychutnávány v jejich skutečné podobě, zcela odlišné od zvrácené sexuální lásky, která je tolik zbožňována pokleslými dušemi v jejich chorobném stavu a které se tolik oddávají. Pán projevuje rāsa-līlu v podstatě proto, aby přiměl všechny pokleslé duše k zavržení jejich chorobné morálky a zbožnosti a aby je přivábil do království Boha, kde si mohou užívat skutečnosti. Ten, kdo opravdu pochopí, co rāsa-līla je, zajisté získá odpor k světskému sexu. Uslyší-li realizovaná duše o Pánově rāsa-līle ze správného zdroje, úplně se zřekne hmotné sexuální rozkoše.