Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.26

Verš

priyā yadi māna kari’ karaye bhartsana
veda-stuti haite hare sei mora mana

Synonyma

priyā — milenka; yadi — když; māna kari' — mrzutě; karaye — činí; bhartsana — vyčítání; veda-stuti — védské modlitby; haite — od; hare — odvede; sei — toto; mora — Moji; mana — mysl.

Překlad

„Když Mi Moje milovaná společnice něco v rozmrzelé náladě vyčítá, odvede to Moji mysl od poslechu uctivých védských hymnů.“

Význam

Podle Upaniṣad závisejí všechny živé bytosti na nejvyšší živé bytosti, Osobnosti Božství. V Kaṭha Upaniṣadě (2.2.13) je řečeno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān – jedna věčná živá bytost podporuje všechny ostatní věčné živé bytosti. Protože Nejvyšší Osobnost Božství všechny ostatní živé bytosti udržuje, zůstávají Mu podřízené i tehdy, když se k Pánu připojí v láskyplných vztazích.

Podřízený oddaný se však někdy během opětování nejčistší transcendentální lásky snaží získat vrch nad nadřazeným partnerem. Ten, kdo s Pánem láskyplně jedná, jako kdyby byl Jeho matka nebo otec, někdy převezme roli Nejvyšší Osobnosti Božství. Jeho postavení někdy zaujme i Pánova snoubenka či milenka. Takové snahy jsou však projevem nejvyšší lásky. Jen z čisté lásky podřízená milenka Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, vynadá. Pán má z takového kárání radost a přijímá je velice příznivě. Projevy přirozené lásky způsobují, že se tyto činnosti stávají zdrojem požitku. Při uctívání Nejvyššího Pána s úctou se tato přirozená láska neobjevuje, protože oddaný považuje Pána za nadřízeného.

Usměrňující zásady oddané služby jsou určeny pro ty, kdo ještě neprobudili svoji přirozenou lásku k Bohu. Když se však tato láska projeví, všechny usměrňovací metody jsou překonány, a mezi Pánem a Jeho oddaným existuje čistá láska. I když se někdy na této úrovni lásky zdá, že má oddaný nad Pánem převahu nebo že porušuje usměrňující zásady, je toto jednání mnohem pokročilejší než běžné jednání s úctou a bázní, podle usměrňujících zásad. Oddaný, který je skutečně oproštěný od všech přívlastků díky své naprosté láskyplné připoutanosti k Nejvyššímu, projevuje spontánní lásku k Bohu, jež je vždy nadřazená oddanosti usměrněné zásadami.

Neformální mluva milenců je znakem čisté náklonnosti. Uctívají-li oddaní svého milého jako nejúctyhodnější objekt, je vidět, že jim chybí spontánní láskyplné city. Začátečník, který se řídí védskými pokyny určenými k usměrnění těch, kterým schází čistá láska k Bohu, může navenek vypadat vznešeněji než oddaný se spontánní láskou k Bohu. Skutečností však zůstává, že spontánní čistá láska usměrněnou oddanou službu dalece převyšuje. Tato čistá láska k Bohu je vždy slavná, ve všech ohledech slavnější než uctivá oddaná služba oddaného s menší náklonností.