Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 2.2

Verš

kṛṣṇotkīrtana-gāna-nartana-kalā-pāthojani-bhrājitā
sad-bhaktāvali-haṁsa-cakra-madhupa-śreṇī-vihārāspadam
karṇānandi-kala-dhvanir vahatu me jihvā-maru-prāṅgaṇe
śrī-caitanya dayā-nidhe tava lasal-līlā-sudhā-svardhunī

Synonyma

kṛṣṇa — Kṛṣṇova svatého jména; utkīrtana — hlasité zpívání; gāna — zpěv; nartana — tančení; kalā — dalších krásných umění; pāthaḥ-jani — s lotosy; bhrājitā — zkrášlené; sat-bhakta — čistých oddaných; āvali — řady; haṁsa — labutí; cakra — ptáci cakravāka; madhu-pa — a čmeláci; śreṇī — proudy; vihāra — blaženosti; āspadam — sídlo; karṇa-ānandi — příjemné pro uši; kala — melodický; dhvaniḥ — zvuk; vahatu — nechť plyne; me — mého; jihvā — jazyka; maru — jako poušť; prāṅgaṇe — na dvorku; śrī-caitanya dayā-nidhe — ó Pane Caitanyo, oceáne milosti; tava — Tvoje; lasat — zářící; līlā-sudhā — nektar zábav; svardhunī — Ganga.

Překlad

Ó můj milostivý Pane Caitanyo, nechť Tvé nektarové transcendentální činnosti, které jsou jako vody Gangy, plynou po povrchu mého jazyka, který připomíná poušť. Tyto vody jsou zkrášlovány lotosy v podobě zpívání, tančení a hlasitého opěvování Kṛṣṇova svatého jména, které jsou pro ryzí oddané místa radovánek. Tito oddaní jsou přirovnáni k labutím, kachnám a čmelákům. Melodický zvuk proudu této řeky těší jejich uši.

Význam

Naše jazyky neustále vydávají zbytečné zvuky, které nám nepomohou realizovat transcendentální klid. Jazyk je zde přirovnán k poušti, protože má-li poušť plodit a rodit, potřebuje neustálou dodávku osvěžující vody. Voda je na poušti tou nejpotřebnější látkou. Pomíjivá radost ze světského umění, kultury, politiky, sociologie, suché filosofie, poezie a tak dále je přirovnána k pouhé kapce vody, neboť i když tyto náměty kvalitativně vyhlížejí jako transcendentální blaženost, jsou prostoupené kvalitami hmotné přírody. Z toho důvodu nemohou ani jednotlivě, ani společně uspokojit nedozírné požadavky jazyka, který je jako poušť. Jazyk i navzdory řečnění na různých konferencích zůstává vyprahlý. Z tohoto důvodu se musí lidé ze všech částí světa obrátit na oddané Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, jež jsou přirovnáni k labutím plujícím okolo překrásných lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua nebo k čmelákům, kteří bzučí okolo Jeho lotosových nohou a plni transcendentální blaženosti hledají med. Takzvaní filosofové, kteří volají po Brahmanu, osvobození a podobných suchých spekulativních cílech, nemohou suchopárné materialistické štěstí obdařit žádnou vláhou. Samotná duše má jiné potřeby. Duše může najít útěchu pouze milostí Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Jeho mnoha pravých oddaných, jež nikdy neopouštějí lotosové nohy Pána a nesnaží se stát Jeho napodobeninami, ale drží se u Jeho lotosových nohou jako čmeláci, kteří nikdy neopustí lotos plný medu.

Hnutí Pána Caitanyi, hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, se vyznačuje tancem a opěvováním Kṛṣṇových zábav. Zde je přirovnáno k čisté vodě Gangy, plné lotosových květů. Z těchto květů se těší čistí oddaní, kteří jsou jako čmeláci a labutě. Jejich zpívání se podobá proudu Gangy, řeky nebeského království. Autor touží po tom, aby tyto sladce plynoucí vlny zalily jeho jazyk. Pokorně se přirovnává k materialistům, jež se neustále věnují suchopárným řečem, které jim neposkytují žádné uspokojení. Kdyby místo toho použili své vyschlé jazyky ke zpívání svatého jména Pána – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – jak to předvedl Pán Caitanya, mohli by vychutnávat sladký nektar a užívat si života.