Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 10.91

Verš

mahāprabhura priya bhṛtya — raghunātha-dāsa
sarva tyaji’ kaila prabhura pada-tale vāsa

Synonyma

mahāprabhura — Pána Caitanyi Mahāprabhua; priya — velice drahý; bhṛtya — služebník; raghunātha-dāsa — Raghunātha dāsa Gosvāmī; sarva tyaji' — zříkající se všeho; kaila — učinil; prabhura — Pána; pada-tale — pod ochranou lotosových nohou; vāsa — sídlo.

Překlad

Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī, čtyřicátá šestá větev stromu, byl jedním z nejdražších služebníků Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Opustil veškeré své hmotné vlastnictví, aby se úplně odevzdal Pánu a žil u Jeho lotosových nohou.

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi uvádí: „Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī se s největší pravděpodobností narodil roku 1416 Śakābdy (1494 n.l.) v rodině kāyasthů, jako syn Govardhana Majumadāra, mladšího bratra tehdejšího zamindara Hiraṇyi Majumadāra. Vesnice, ve které se narodil, je známa jako Šrí-krišnapur. Na železniční trati mezi Kolkatou a Bardvánem leží stanice Trišabigha (nyní Ádi-sapta-grám) a dva kilometry odtud se nachází vesnice Šrí-krišnapur, ve které stál rodný dům Śrī Raghunātha dāse Gosvāmīho. Dodnes tam stojí chrám Śrī Śrī Rādhā-Govindy. Před chrámem je velké prostranství, ale není tam žádná místnost, kde by se oddaní mohli scházet. Haricaraṇa Ghoṣa, bohatý muž z kolkatské čtvrti Simla, nechal chrám nedávno opravit. Celý chrámový komplex je obehnán zdí a v malé místnosti přilehlé k chrámu zůstal stupínek, na kterém Raghunātha dāsa Gosvāmī uctíval Božstvo. V sousedství chrámu je koryto vysychající řeky Sarasvatí.

Všichni předkové Śrīly Raghunātha dāse Gosvāmīho byli vaiṣṇavové a velice bohatí lidé. Doma byl jeho duchovním mistrem Yadunandana Ācārya. Přestože byl Raghunātha dāsa ženatý, nebyl ke svému majetku a ženě vůbec připoutaný. Když otec a strýc viděli, že chce opustit domov, najali tělesné strážce, kteří ho měli hlídat. On jim však přesto dokázal uniknout a odešel do Džagannáth Purí, aby se setkal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. To se stalo v roce 1439 Śakābdy (1517 n.l.). Raghunātha dāsa Gosvāmī napsal tři knihy, nazvané Stava-mālā (nebo také Stavāvalī), Dāna-carita a Muktā-carita. Dožil se vysokého věku a většinu života strávil u Rádhá-kundu. Místo, kde Raghunātha dāsa Gosvāmī vykonával svoji oddanou službu, lze vedle Rádhá-kundu stále vidět. Byl hubený a měl podlomené zdraví, protože téměř nejedl. Jeho jediným zájmem bylo zpívat svaté jméno Pána. Postupně také omezoval spánek, až nakonec téměř vůbec nespal. Říká se, že měl oči stále plné slz. Když ho přišel navštívit Śrīnivāsa Ācārya, Raghunātha dāsa Gosvāmī mu požehnal svým objetím. Śrīnivāsa Ācārya požádal o požehnání pro kázání v Bengálsku a Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī mu je dal. V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (186) je řečeno, že Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī byl původně gopī jménem Rasa-mañjarī. Někdy se také uvádí, že byl Rati-mañjarī.“