Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 1.52

Verš

yāvān ahaṁ yathā-bhāvo
yad-rūpa-guṇa-karmakaḥ
tathaiva tattva-vijñānam
astu te mad-anugrahāt

Synonyma

yāvān — takový, jaký jsem ve své věčné podobě; aham — Já; yathā — jakýmkoliv způsobem; bhāvaḥ — transcendentální existence; yat — jakékoliv; rūpa — různé podoby a barvy; guṇa — vlastnosti; karmakaḥ — činnosti; tathā eva — přesně tak; tattva-vijñānam — skutečná realizace; astu — nechť je; te — tvoje; mat — Mojí; anugrahāt — bezpříčinnou milostí.

Překlad

„Díky Mojí bezpříčinné milosti buď osvícen pravdou o Mé osobnosti a Mých projeveních, vlastnostech a zábavách.“

Význam

Transcendentální osobní podoby Pána jsou tajemné, tak jako znaky těchto podob, které se naprosto liší od všeho, co je stvořeno z hmotných prvků. Nesčetné podoby Pána, jako Śyāmasundara, Nārāyaṇa, Rāma, Gaurasundara; barvy těchto podob (bílá, červená, žlutá, śyāma neboli barva temného mraku a další); Jeho vlastnosti: pro čisté oddané pozorná Osobnost Božství a pro suché spekulanty neosobní Brahman; Jeho neobvyklé činnosti, jako je zvednutí hory Góvardhanu, uzavření manželství s více než šestnácti tisíci královnami z Dváraky a tanec rāsa s dívkami z Vradži, kdy se expandoval do tolika podob, kolik bylo dívek – všechny tyto a nespočetné množství dalších neobvyklých činností a vlastností jsou tajemné. Jeden jejich aspekt je podán ve vědeckém poznání Bhagavad-gīty, kterou čtou a oceňují všechny skupiny učenců po celém světě a která má tolik výkladů, kolik jen je empirických filosofů. Brahmovi byla pravda o těchto tajemstvích zjevena sestupným procesem, bez pomoci procesu vzestupného. Pánova milost sestupuje k oddaným, jako je Brahmā, a od Brahmy k Nāradovi, od Nārady k Vyāsovi, od Vyāsadevy k Śukadevovi a tak dále prostřednictvím pravého řetězce učednické posloupnosti. Tajemství o Pánu nelze odhalit naší světskou snahou, protože jsou zjevena pouze pravým oddaným, a to Pánovou milostí. Tato tajemství jsou postupně zjevována různým druhům oddaných a úměrně postupnému rozvoji jejich služebnického postoje. Jinými slovy, impersonalisté nemohou proniknout do tajemné oblasti transcendence, kde je Nejvyšší Pravda transcendentální osobou nijak nedotčenou hmotnými prvky, protože závisejí na síle svého ubohého poznání a chorobných spekulativních návyků a chybí jim pokora a služba formou naslouchání, opěvování a ostatních činností zmíněných dříve. Je-li nám odhaleno tajemství o Pánu, pozbude důležitosti neosobní aspekt, který realizují běžní spiritualisté, jež se snaží vstoupit do duchovní oblasti ze světské úrovně.