Happy Sri Krsna Janmastami and Srila Prabhupada appearance day!!!

New beta version of the Online Vedabase: vedabase.io

Bg 6.47

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntar-ātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
Překlad slovo od slova: 
yoginām — yogīnů; api — také; sarveṣām — všech; mat-gatena — který se ke Mně upíná, neustále na Mě myslí; antaḥ-ātmanā — ve svém nitru; śraddhā-vān — s naprostou vírou; bhajate — prokazuje transcendentální láskyplnou službu; yaḥ — ten, kdo; mām — Mně (Nejvyššímu Pánu); saḥ — on; me — Mnou; yukta-tamaḥ — největší yogī; mataḥ — je považován.
Překlad: 
Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.
Význam: 

Důležité je zde slovo bhajate. Pochází ze slovesného kořene bhaj, kterého se používá k označení služby. Slovo uctívat nemá úplně stejný význam jako bhaj. Uctívat znamená někoho ctít, projevovat úctu někomu, kdo si to zaslouží. Služba s láskou a vírou je však zvláště určena Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se vyhne uctívání ctihodného člověka či poloboha, je možná nazván nezdvořilým, ale ten, kdo se vyhýbá službě Nejvyššímu Pánu, je ztracen. Každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a svou přirozeností je tedy určena ke službě Jemu. Jestliže podle toho nejedná, poklesne. Bhāgavatam (11.5.3) to dokládá takto:

ya eṣāṁ puruṣaṁ sākṣād
ātma-prabhavam īśvaram
na bhajanty avajānanti
sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ

“Každý, kdo zanedbává svou povinnost a neslouží původnímu Pánu, jenž je zdrojem všech živých bytostí, poklesne ze svého přirozeného postavení.”

Stejné slovo, bhajanti, je rovněž v tomto verši. Bhajanti se tedy může vztahovat jedině ke službě Nejvyššímu Pánu, zatímco slovo uctívat může být vztaženo k polobohům či jakékoliv jiné obyčejné živé bytosti. Slovo avajānanti, použité v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu, nalezneme také v Bhagavad-gītě. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ — “Jedině hlupáci a darebáci se vysmívají Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.” Tito hlupáci si troufají psát komentáře k Bhagavad-gītě, aniž by měli služebnický postoj k Pánu. Proto nejsou schopni náležitě rozlišovat mezi slovem bhajanti a slovem uctívat.

Všechny druhy yogy vrcholí bhakti-yogou. Ostatní yogy jsou pouze prostředky, jak dospět k bhakti na úrovni bhakti-yogy. Yoga ve skutečnosti znamená bhakti-yogu; všechny ostatní yogy jsou postupy na cestě k bhakti-yoze. Od karma-yogy na počátku po bhakti-yogu na konci vede dlouhá cesta seberealizace. Karma-yoga, práce zbavená svých plodů, je počátkem této cesty. Je-li karma-yoga obohacena poznáním a odříkáním, nazývá se tato úroveň jñāna-yoga. Když ke jñāna-yoze přibyde meditace o Nadduši prováděná pomocí různých tělesných úkonů a mysl je upřená na Pána, nazývá se to aṣṭāṅga-yoga. A když někdo překoná aṣṭāṅga-yogu a dojde k Osobě Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy, dosáhl bhakti-yogy, která je vrcholem. Bhakti-yoga je skutečně konečným cílem, ale abychom ji mohli podrobně analyzovat, musíme porozumět ostatním yogám. Yogī, který jde neustále dál, je tedy na pravé cestě věčného štěstí. Ten, kdo se zdržuje na určitém stupni, bez dalšího pokroku, je podle toho nazýván příslušným jménem: karma-yogī, jñāna-yogī či dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī a tak dále. Pokud má někdo to štěstí, že se dostal až na úroveň bhakti-yogy, všechny ostatní yogy již překonal. Vědomí Kṛṣṇy je tedy nejvyšším stupněm yogy, stejně jako když mluvíme o Himalájích, míníme tím nejvyšší hory na světě, které vrcholí Mount Everestem.

Uchýlit se na cestu bhakti-yogy a dospět k vědomí Kṛṣṇy je velké štěstí. Tehdy jsme — jak učí Vedy — v dobrém postavení. Ideální yogī soustřeďuje svou pozornost na Pána Kṛṣṇu, který má jméno Śyāmasundara, má nádhernou barvu mraku, Jeho tvář podobná lotosu září jako slunce, Jeho oděv se blýská drahokamy a Jeho tělo je ověnčené květinovou girlandou. Pán osvětluje všechny strany svým oslnivým jasem zvaným brahmajyoti. Objevuje se v různých podobách, jakými jsou Rāma, Nṛsiṁha, Varāha a Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Sestupuje jako lidská bytost, syn matky Yaśody, a je znám pod jmény Kṛṣṇa, Govinda a Vāsudeva. Je dokonalým dítětem, manželem, přítelem a pánem a oplývá všemi druhy bohatství a transcendentálními vlastnostmi. Ten, kdo si je neustále vědom těchto Pánových rysů, je nejdokonalejší yogī.

Této úrovně nejvyšší dokonalosti yogy lze dosáhnout jedině bhakti-yogou. To dokládají všechna védská písma:

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

“Jen těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

Bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam, etad eva naiṣkarmyam — “Bhakti je oddaná služba Pánu prostá touhy po hmotném zisku, v tomto či v příštím životě. Těchto sklonů se je třeba zbavit a zcela zaujmout svou mysl Nejvyšším. To je smysl slova naiṣkarmya.” (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.15)

Toto jsou některé z prostředků k praktikování bhakti, yogy vědomí Kṛṣṇy, která je nejdokonalejším stupněm jógového systému.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dhyāna-yoze.