Bg. 6.31
Verš
bhajaty ekatvam āsthitaḥ
sarvathā vartamāno ’pi
sa yogī mayi vartate
Synonyma
Překlad
Takový yogī, jenž ví, že Já a Nadduše jsme totožní, a slouží Nadduši, kterou uctívá, zůstává za všech okolností neustále u Mne.
Význam
Yogī, který medituje o Paramātmě, vidí ve svém nitru úplnou část Kṛṣṇy v podobě Viṣṇua — se čtyřma rukama, jež drží lasturu, disk, kyj a lotosový květ. Měl by vědět, že Viṣṇu se neliší od Kṛṣṇy. Kṛṣṇa v této podobě Nadduše dlí v srdci každého. Také není žádný rozdíl mezi nespočetně mnoha Naddušemi přítomnými v nespočetně mnoha srdcích živých bytostí. A rozdíl není ani mezi osobou vědomou si Kṛṣṇy, která se neustále zaměstnává transcendentální láskyplnou službou Kṛṣṇovi, a dokonalým yogīnem, který medituje o Nadduši. Yogī projevující vědomí Kṛṣṇy se sice může po dobu, kdy setrvává v hmotné existenci, věnovat různým činnostem, ale přesto vždy zůstává u Kṛṣṇy. To potvrzuje Śrīla Rūpa Gosvāmī v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187): nikhilāsv apy avasthāsu jīvan-muktaḥ sa ucyate. Oddaný Pána, který stále jedná s vědomím Kṛṣṇy, je přirozeně osvobozený. V Nārada-pañcarātře je to doloženo takto:
kṛṣṇe ceto vidhāya ca
tan-mayo bhavati kṣipraṁ
jīvo brahmaṇi yojayet
“Soustředěním pozornosti na transcendentální podobu Kṛṣṇy, jenž je všeprostupující a mimo čas a prostor, se oddaný pohrouží do přemýšlení o Kṛṣṇovi a pak dosáhne stavu štěstí, kdy je obdařen Jeho transcendentální společností.”
Vědomí Kṛṣṇy je nejvyšším stupněm tranzu v yoze. Samotné poznání, že Kṛṣṇa je v podobě Paramātmy v srdci každého, odstraňuje všechny yogīnovy chyby. Vedy (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.21) dokládají tuto nepředstavitelnou Pánovu moc takto: eko 'pi san bahudhā yo 'vabhāti — “Pán je jediný, a přesto je přítomen v nesčetných srdcích.” Také smṛti-śāstra uvádí:
sarva-vyāpī na saṁśayaḥ
aiśvaryād rūpam ekaṁ ca
sūrya-vat bahudheyate
“Viṣṇu je jediný, a přesto je nepochybné, že prostupuje vším. I když má jednu podobu, je prostřednictvím své nepochopitelné energie všude, stejně jako se slunce objevuje na mnoha místech zároveň.”