Skip to main content

Bg. 5.23

Verš

śaknotīhaiva yaḥ soḍhuṁ
prāk śarīra-vimokṣaṇāt
kāma-krodhodbhavaṁ vegaṁ
sa yuktaḥ sa sukhī naraḥ

Synonyma

śaknoti — je schopen; iha eva — v nynějším těle; yaḥ — ten, kdo; soḍhum — snášet; prāk — předtím, než; śarīra — tělo; vimokṣaṇāt — zříkající se; kāma — touha; krodha — a hněv; udbhavam — vzniklý z; vegam — popud; saḥ — on; yuktaḥ — v tranzu; saḥ — on; sukhī — šťastný; naraḥ — člověk.

Překlad

Je-li člověk schopen před opuštěním svého nynějšího těla snášet popudy hmotných smyslů a ovládat sílu touhy a hněvu, je v dobrém postavení a je v tomto světě šťastný.

Význam

Chce-li někdo dosahovat stálého pokroku na cestě seberealizace, musí se snažit odolávat náporu řeči, hněvu, mysli, žaludku, genitálií a jazyka. Ten, kdo je schopen nápor všech těchto hmotných smyslů a mysli ovládat, je nazýván gosvāmī nebo svāmī. Tito gosvāmī žijí životem přísného sebeovládání a vůči náporu smyslů jsou zcela neteční. Z neuspokojených hmotných tužeb pochází hněv, a tím je podrážděna mysl, oči a hruď. Proto než opustí živá bytost toto hmotné tělo, musí se učit své touhy ovládat. Každý, kdo to dokáže, zná sám sebe, a tak je v tomto stavu seberealizace šťastný. Usilovně se snažit ovládnout touhu a hněv je pro transcendentalistu povinností.